Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Lepidosauria je nadřád či podtřídou plazů. Patří sem šupinatí (ještěrky, hadi a dvouplazi) a starobylý řád plazů Rhynchocephalia čítající už jen jeden druh. 

Lepidosauria dnes naproti tomu čítá na 10 000 druhů, což je výsledek rychlé a úspěšné evoluce. Vědci ale zjistili, že tomu tak nebylo vždy. 

Překvapivá evoluce 

„Lepidosauria vznikli před 250 miliony let v raných druhohorách a rozdělili se do dvou velkých skupin, šupinatých na jedné straně vedoucích k moderním ještěrům a hadům a Rhynchocephalia, které dnes představuje jediný druh Hetérie novozélandská (Sphenodon punctatus),” vysvětluje Jorge Herrera-Flores, výzkumník z Bristolské univerzity. 

„Očekávali jsme, že najdeme pomalou evoluci u Rhynchocephalia a rychlou evoluci u šupinatých, ale zjistili jsme opak.” Skutečnost je taková, že Rhynchocephalia se nejprve vyvíjeli dvojnásobnou rychlostí než šupinatí. 

Všechny druhy moderních plazů a ještěrů vznikly v pozdější fázi druhohor. Následně diverzifikovali a žili po boku dinosaurů. 

Moudrost bajek 

Když zhruba před 66 miliony let dinosauři vyhynuli, vymírání zasáhlo jak šupinaté, tak Rhynchocephalia. Šupinatí se sice vyvíjeli dál, ale Rhynchocephalia byli skutečnými „evolučními inovátory”. 

„Pomalý a stabilní vyhrává závod,” řekl profesor Mike benton z Bristolské univerzity a odkazoval na Ezopovy bajky, v nichž pomalá želva porazila v závodě rychlého králíka. 

Rychle se vyvíjející a diverzifikující druhy mohou vymřít stejně rychle, jako se objevily, a prohrát jako onen zajíc. 

„Před koncem druhohor zase ovšem Rhynchocephalia docela výrazně klesli a poté se celá dynamika změnila,” vysvětlují vědci. Psali jsme také: Přelomové zjištění vědců ohledně hromadného vymírání a následném vzestupu nových druhů. 

Zdroj: Palaeontology.