Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Dnes přírodovědci znají 43 druhů delfínů, z nichž 38 druhů žije v mořích a pět z nich jsou tzv. říční delfíni. Pojďme se podívat na některá fakta, která jste o delfínech možná nevěděli.

Delfíni mají svou zvláštní loveckou strategii. Sevřou hejno ryb do kruhové pasti, z níž vyrážejí do středu jednotliví delfíni a vrhají se na uvězněnou kořist. Přitom se spravedlivě střídají tak, aby se stejnou měrou dostalo na všechny. Při pohybu a zejména při lovu vyrážejí “výkřiky“, jež se odrážejí od předmětů či kořisti ve vodě. Dokážou tak rozeznat vzdálenost, tvar i strukturu všech živých předmětů či organismů v okolí.

Dospělí delfíni spotřebují denně 10-15 kilogramů ryb. Přestože mají zuby, potravu nekoušou, ale hltají ji celou. Chybí jim totiž žvýkací svaly.

Podle nových poznatků byli delfíni v určité historické etapě suchozemská zvířata a teprve postupem evolučního vývoje se vrátili zpět o vody. Jejich ploutve jsou tedy vlastně zakrnělé nohy.

Přestože jde o vodního živočicha, delfína by dokázala utopit jediná lžíce vody v plicích. I když to zní zvláštně, k utopení člověka je zapotřebí 2x tolik vody. 

Delfíni neumějí automaticky dýchat ve spánku. Proto nikdy nespí. Vypnou pouze jednu polovinu mozku a ta druhá se stará o pravidelné dýchání. O cvičené kosatce, která dokáže opakovat lidskou řeč, jsme psali v jiném článku.

Delfíní sonar je tím nejlepším v přírodě a předstihuje sonar netopýrů i lidmi vytvořené sonarové přístroje. Dokážou rozlišit předměty velké několik centimetrů až na vzdálenost 3 kilometrů.

I když žijí většinou ve slané vodě, nikdy ji nepijí. Dokonce jsou na ni prý alergičtí. Tekutiny získávají jen z potravy. Ryby a další kořisti, které loví, jsou dostatečně nasycené sladkou vodou.

V zajetí někdy páchají sebevraždy. I přes vysokou inteligenci, nebo možná právě proto, u nich v zajetí dochází k těžkým depresím. Přestanou jíst nebo si dokonce rozbijí hlavu o stěny akvária.

A jak je to s jejich proslulou inteligencí? Koluje o ní spousta historek i ověřených svědectví, nicméně vědci jsou stále tak trochu skeptičtí. Zastánci delfíní inteligence nejvíce argumentují velikostí delfíního mozku a jeho velkou podobností s mozkem lidským. Svá tvrzení však opírají především o chování delfínů v zajetí. Odborné studie například zjistily, že delfíni jsou schopni se poznat v zrcadle, dokážou spolu inteligentně komunikovat, učit se a navzájem si sdělovat své zkušenosti. Vědci však tvrdí, že chování delfínů v přirozeném prostředí je značně odlišné. A zkoumat inteligenci u volně žijících delfínů je bohužel nákladné a obtížné, a tak doposud žádná ucelenější studie neexistuje.