Země pulzuje každých 26 sekund. Vědci pro to mají různá vysvětlení
Na počátku šedesátých let geolog Jack Oliver poprvé dokumentoval tento puls známý jako mikroseismus. Oliver, který v té době pracoval na geologické observatoři Lamont-Doherty na Kolumbijské univerzitě, ho slyšel, ale neměl k dispozici pokročilé nástroje, které seismologové nyní mají.
Šedesát let výzkumu netačilo k pochopení této záhady
Od té doby vědci strávili spoustu času nasloucháním pulzování Země, a dokonce i zjišťováním, odkud pochází. To už se ví. Jde o část Guinejského zálivu s názvem Bight of Bonny.
Někteří vědci si myslí, že puls má jakousi prozaickou příčinu. Pod světovými oceány působí kontinentální šelf jako gigantický vlnový zlom. Je to hranice od velmi vzdáleného okraje například severoamerické kontinentální masy, kde nejvyšší část desky nakonec spadne do hluboké propastné pláně. Vědci předpokládali, že když vlny zasáhnou toto konkrétní místo na kontinentálním šelfu v Guinejském zálivu, vytvoří se tento pravidelný puls.
Jiní vědci si však myslí, že příčinou je sopka, která se nachází blízko kritického místa. "Důvod je ten, že výchozí bod pulzu je podezřele blízko sopky na ostrově Svatého Tomáše v Bight of Bonny,“ vysvětlují vědci. A existuje podobný vulkanický mikroseismus, který je již v Japonsku dobře zdokumentován.
Povede se to letos?
Vypadá to, že se každý den objevují nové vědecké výzkumy, ale záhadný puls je zrovna příklad toho, že zbývá ještě hodně věcí, které je třeba rozluštit. Vědci studovali puls a debatovali o jeho původu, ale stále na nic nepřišli.
Letos ale mají seismologové vzácnou příležitost studovat ztichlou Zemi během globální karantény. To dává určité naděje na to, že konečně pochopí, proč Země vysílá svůj signál v tak pravidelném intervalu 26 sekund. Otázkou je, zda pár tišších měsíců na to bude stačit, když toto chování naší planety nepochopili za mnoho desetiletí. Dále čtěte: Meteorit, který dopadl do oblasti Michiganu, obsahuje mimozemské organické sloučeniny.
