Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Mám ho rád jako veš v kožichu. Drží se ho jako veš košile. Lidová rčení nám připomínají, že vši člověka doprovází již celé věky. Nejnovější vědecké výzkumy tohoto obtížného parazita však vypovídají o zajímavé a nikoli zcela známé etapě ve vývoji lidstva.

Překvapivé výsledky výzkumu prováděných právě na vších vyvracejí dosud obecně uznávanou teorii, že Homo erectus, jako předchůdce Homo sapiens zanikl před stovkami tisíc let. Naopak se zdá, že oba rozdílné vývojové druhy byly v přímém kontaktu, a to ještě relativně nedávno, zhruba před 25 000 roky.

K těmto závěrům došli vědci z univerzity v americkém Utahu poté, co prozkoumali dnešní dva druhy dětských vší. Jeden se vyvinul u Homo erectus a druhý u Homo sapiens. Jediný způsob jak k tomu mohlo dojít, je přímý kontakt mezi oběma druhy, tvrdí David Reed, který se zabývá studiem vývoje savců na Floridské univerzitě.

Podle něj se tyto dva vývojově odlišné druhy spolu nepochybně stýkaly. Vědci dlouho věřili, že předchůdci našeho druhu se odělili zhruba před 1,2 miliony let. Reedova zkoumání však ukazují, že dva téměř totožné, ale geneticky rozdílné druhy dětských vší se oddělily ve stejném období. 

Podle autorů výzkumu došlo ke kontaktům mezi oběma druhy nejspíše v Asii před 25 až 30 tisíci lety. „Záznam lidské historie je nesmazatelně zapsán v parazitech, kteří lidstvo provázejí,“ říká jeden ze spoluautorů objevu. Protože pro přenos vší je nutný přímý fyzický kontakt, jde podle vědců o vynikající ukazatele pro zkoumání lidské evoluce. 

O tom, že vši provází člověka dlouhá tisíciletí, svědčí například archeologické nálezy odvšivovacích hřebenů a recepty odvšivovacích prostředků z oblasti Mrtvého moře či Egypta. A ukazuje se, že pravděpodobně, přes veškeré pokroky v hygieně, člověka ještě dlouho provázet budou, protože se vlivem genových mutací stávají proti mnohým chemickým přípravkům imunní. Jak mohou obrovští varani pomoci lidstvu? Dočtete se v tomto článku.

A aby to nebylo rodičům našich školních dítek líto, tak v tom rozhodně nejsou osamoceni. Například v Izraeli je napadeno vší až 50 % dětí alespoň jednou za rok, v Belgii se veš vyskytuje až u 9 % dětí a v Austrálii u 13 % dětí.