Malé městečko v Rumunsku je místem velice neobvyklých geologických rysů. Je opředeno mnoha tajemstvími

 Věda a Výzkum 
01. ledna 2021 17:29 / Lukáš Bauer
  0
📷
2 fotografie v galerii
Takzvané živé kameny vznikly pozoruhodnou geologickou aktivitou Wikimedia Commons / RMC
Takzvané živé kameny poblíž malé vesnice Costesi v Rumunsku přitahují pozornost lidí i vědců od nepaměti. Tyto velmi neobvykle pravidelné balvany vznikají díky zajímavým geologickým rysům tamního prostředí. Až organicky vhlížející kameny vypadají jakoby rostly a pohybovaly se, čímž se také zasloužily o řadu mýtů a legend.

Malá vesnice s názvem Costesi v Rumunsku je místem velice neobvyklých geologických projevů. Nachází se zde totiž takzvané „živé kameny,“ které skutečně vypadají, jako by byly živé a jsou opředeny řadou legend. Tyto přírodní útvary, takzvané trovanty, mají různé tvary a velikosti a v Rumunsku již byly objeveny na mnoha místech.

V místě se nacházejí trovanty, které se vejdou do dlaně, zatímco jiné se táhnou až do výšky 4,5 metru. Ze stovek známých trovantů, které byly objeveny nejméně na dvaceti různých místech v Rumunsku, se některé podařilo objevit až poté, co byl písek kolem nich vyhlouben.

Živé kameny

Existují také kameny, které se opravdu pohybují údolím, ale to není případ těch v rumunské vesnici Costesi. Místní trovanty jsou na stejném místě již tisíce let a některé z nich jsou dokonce pevně spojené se skalnatým podložím.

Tyto kameny byly pravděpodobně formovány silným zemětřesením v období asi před 6 miliony let. Za jejich vznikem tak podle vědců stojí zhutnění obrovskými silami. Během výzkumu totiž zjistili, že některé kameny jsou tvořeny pískem, jiné jsou zase tvořeny štěrkem, což naznačuje, že mohly skutečně vzniknout v důsledku neobvykle dlouhotrvající a intenzivní seismické aktivity v období středního miocénu. Rázové vlny vycházející ze Země podle vědců neustále zhutňovaly písčité sedimenty a koncentrovaly vápencový cement, čímž vytvářely v některých místech velice pevné struktury.

Silná eroze

Tyto zhutněné části pak lépe odolávaly silné erozi, která postupně odnášela písek kolem nich a vytvořily se tyto zvláštní útvary. Kameny se ale pomalu také rozpadají, a to rychlostí asi 5 centimetrů za 1200 let. Dochází k tomu vlivem vyplavování vápna, které funguje jako pojivo. Za několik desítek nebo stovek tisíc let tak tyto unikátní útvary zcela zmizí. Dále čtěte: (Unikátní objev u pobřeží Mexika. Vědci spatřili nový druh záhadných velryb).

Témata: kámen, eroze, geologie, Země
Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Čtyři ženská znamení, která nemívají štěstí v lásce. Proč tomu tak je a je možné si lásku do...

Dům a zahrada

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod