Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Pterosauři byli létající plazi, kteří žili v období křídy po boku dinosaurů. Tito létající ozubení predátoři vyhynuli před 66 miliony let.

Ve skutečnosti to byli spolu s netopýry a ptáky jediní obratlovci, kteří opravdu uměli létat. Tento létající plaz dominoval prehistorickému vzdušnému prostoru více než 160 milionů let, přesto se fosilních vajec tohoto tvora našlo naprosté minimum.

Na Zemi existovalo do letošního roku pouze šest vajec, která se dochovala trojrozměrná, což znamená, že zkameněla dříve, než byla rozdrcena sedimenty. Nyní byly objeveny stovky těchto vzácných vajec a paleontologové z celého světa jsou nadšeni.

Neuvěřitelný objev se podařil čínským paleontologům v oblasti povodí Turpan–Hami, kde bylo objeveno na malém prostoru 215 perfektně zachovalých trojrozměrných vajec. V 16 z nich jsou dokonce i embryonální pozůstatky. Všechna vejce patří druhu Hamipterus tianshanensis.

Odborníci navíc předpokládají, že v místním pískovcovém masivu může být ukryto až 300 dalších fosilních vajec. Podle objevitelů narazili na pterosauří ráj, který byl oblíbeným domovem těchto létajících obrů.

„Doposud byly fosilie těchto vajec obrovskou raritou, což je svým způsobem velká nevýhoda. Máte sice unikát, ale máte jediný, takže s ním v podstatě nemůžete nic dělat. Nyní máme stovky kusů, takže můžeme konečně zahájit detailní výzkum, včetně rozřezání některých exemplářů, “ uvedl jeden z objevitelů Xiaolin Wang.

Některá vejce také ukrývají kostry mláďat v různém stadiu. Vědci se díky gigantickému nálezu konečně dozví mnohem více o vývoji těchto pradávných tvorů.

„Toto je zdaleka nejzajímavější objev, se kterým jsem se za život setkal,“ řekl Alexander Kellner, spoluautor vědecké studie a paleontolog v Národním muzeu Federální univerzity v Rio de Janeiro.

Alexander Kellner přitom v objevech pterosaurů rozhodně není žádným nováčkem. Studiem prehistorických tvorů se zabývá již více než 30 let a osobně popsal až 20 neznámých druhů. Mezi jeho objevy patří i Hamipterus tianshanensis, který stejný tým objevil v roce 2014.

Při rozpětí křídel přibližně 3,5 metru mohl dospělý H. tianshanensis připomínat dnešního albatrosa. Mořský létající plaz neměl peří a obýval horké a suché prostředí. Svá vejce uchovával v teplém písku na březích jezer nebo řek.

Vědecký tým předpokládá, že důvodem, proč nalezli tolik vajec dohromady, mohou být časté bouře, které způsobily velké záplavy. Během záplav bylo spláchnuto mnoho vajec, která se náhodou usadila v jednom místě spolu s uhynulými pterosaury, kteří se stali obětí záplav.

Odborníci nyní budou zkoumat, zda se pterosauří matky o svá mláďata staraly, nebo zda je podobně jako mořské želvy nechaly napospas svému osudu. Výzkum by také mohl potvrdit spekulace o tom, že mláďata pterosaura se zpočátku živila pouze hmyzem a do věku několika let nemohla létat. Podle předpokladů až později přecházela na lov ryb. Vědci uvádějí, že je toho opravdu mnoho, co se můžeme z takového množství vajec dozvědět. Doufejme tedy, že brzy zveřejní nové informace.