Ve vesmíru uhynuly stovky zvířat, fenka ze Sovětského svazu přežila pět letů
Dostat zvíře na oběžnou dráhu, byla ovšem z vědeckého hlediska ideální cesta, jak technologie otestovat pro stejnou budoucí cestu lidského astronauta. A tak asi jiné řešení neexistovalo…
Držitelkou pomyslného rekordu v úspěšnosti překonání hranic země byla fenka Odvažnaja ze Sovětského svazu, která přežila a absolvovala celkem pět výletů v raketě. Jiná zvířata čekala většinou však smrt bohužel už při první cestě.
Cygan a Dežik se vrátili na padáku
Pro první lety zvířat do kosmu používali sovětští vědci německou raketovou techniku – raketu R-1A, která byla sovětskou verzí rakety V-2. Hned první pokus jim vyšel, psi Cygan a Dežik se dostali v roce 1951 do výšky 110 kilometrů a úspěšně se vrátili v kapsli zavěšené na padáku.
Asi nejznámější je však příběh slavné Lajky. Z učebnic a tisku víme, že je zapsána jako první živý tvor na oběžné dráze Země. Jak už však tušíme, před ní se do vesmíru (tedy do výšky větší než 100 kilometrů) vydali i jiní živočichové.
Vůbec prvním tvorem, který tuto hranici překonal, byly octomilky známé spíše jako vinné mušky. Stalo se tak už v roce 1947. Upravená raketa V-2 odpálená z americké střelnice White Sands v Novém Mexiku se vydala na cestu 20. února, mušky s ní vyletěly až do výšky 109 kilometrů. Hmyz měl, na rozdíl od Lajky, která uhynula v roce 1957 pár hodin po startu, štěstí, protože se jim podařilo vrátit bezpečně zpět na Zemi.
Opice Albert na problémy s padákem doplatila
Hranici vesmíru překonal také makak rhesus pojmenovaný Albert, ten se proletěl v původně německé vojenské raketě V-2. Kvůli problémům s padákem ale opice při návratu zahynula. Udusila se v návratové hlavici, stejně smutný konec potkal i jeho nástupce, makaka Alberta II. V roce 1958 zažily neúspěch i Američané, kteří vyslali do vesmíru kotula Gordo. Ten zemřel při návratu na Zemi při selhání padáku.
V rámci sovětských i amerických pokusů se do vesmíru průběžně dostal i například králík Marfušam, opičák Yorik nebo 11 laboratorních myší. Velkým úspěchem byla také americká mise z května 1952, při níž dvě myši Mildred a Albert a dvě opičky Patricia a Mike v hlavici rakety Aerobee dosáhly výšky přes 55 kilometrů, po celý let byly filmovány videokamerou, přečkaly rychlost 3 200 km/h a nakonec bezpečně přistály.
Psi Belka a Strelka se stali legendami
Vůbec první psi, kteří se na rozdíl od Lajky, úspěšně vrátili z oběžné dráhy, byli Belka a Strelka, kteří svůj let odstartovali 19. srpna 1960. Stali se okamžitě legendami. Na palubě nebyli sami - s nimi letěli ještě potkani, myši a králík.
Obrovskou popularitu si o rok později získal pětiletý šimpanz Ham, který byl prvním lidoopem ve vesmíru. Vzlétl ve zkušební kabině Mercury raketou Redstone dne 31. ledna 1961 k suborbitálnímu zkušebnímu letu do výšky 185 kilometrů. Let trval 16,5 minuty a přinesl Hamovi obrovskou popularitu. Dokonce tak velkou, že po návratu na Zem ještě přes 20 let žil v různých zoologických zahradách.
Následovala další zvířata, aby pak 12. dubna 1961 vylétl ke hvězdám člověk, Jurij Gagarin. (Čtěte také: První československý kosmonaut ve vesmíru. Musel absolvovat zubařský kurz a s sebou si vzal panenku).
Francouzi poslali do vesmíru kočku
V roce 1963 se stala první kočkou ve vesmíru potulná kočka z pařížských ulic, která dostala jméno Félicette. Proslýchá se, že měl původně místo ní letět kocour Felix – ten ale prý vědcům před startem utekl.
Na začátku 70. let byli na vesmírnou stanici Skylab vysláni také dva pavouci – Anitta a Arabella. Cílem bylo otestovat, jestli zvládnou dělat pavučiny ve stavu bez tíže. Potvrdilo se, že ano.
Želvy, hlemýždi, žabky, křepelky...
V kosmu byly za poslední desítky let celkem desítky různých druhů zvířat. Během biologických experimentů se tam dostaly též želvy, larvy potemníků, mušky drosophilla a také mnoho druhů bakterií. Nejpestřejší zvířecí posádku donesly do vesmíru sovětské „biodružice“, celkem 11 strojů vyneslo do kosmu hlemýždě, krysy, ryby, žabky, mnoho druhů hmyzu nebo třeba zárodky křepelek či plísně.
I z Československa se některá zvířata vypravila ke hvězdám. V rámci československých programů to byly české laboratorní speciálně odchované sterilně čisté myšky a japonské křepelky z Bratislavy.
Tím, že do vesmíru létají už i lidé, však role zvířat stále nekončí. Vyzkoušet zvířata v podmínkách bez gravitace chtěli ruští vědci i před pěti lety. Do vesmíru poslali gekony a zajímalo je, jestli se dokážou rozmnožit. Gekoni bohužel zřejmě kvůli poruše systémů uhynuli. (Čtěte také: Budoucnost lidstva? Šéf Amazonu o ní má jasno).
