Vědci jsou na stopě velké záhadě! Jaký je rozdíl mezi těmito chorobami?
Jsem tak unavený, že nedokážu žít. Takovou větu může vyslovit každý, kdo trpí syndromem chronické únavy. Pacienti to mají složité. Na jedné straně jsou zde příznaky, které jsou pro ně velmi zřejmé, na druhé straně jsou rodinní příslušníci, lékaři a zaměstnavatelé, kterým lze jen těžko vysvětlit, jak ve skutečnosti trpí.
Syndrom chronické únavy, Chronic Fatigue Syndrome (CFS), je těžké někam zařadit a diagnostikovat. Má různé příznaky, není znám jeho původ a neexistuje test na jeho identifikaci. A vede k sociálnímu vyloučení. „Pacienti často popisují nemoc jako dlouhotrvající infekci," vysvětluje ředitel oddělení onkologie na klinice v Aviano Umberto Tirelli, který se nemocí začal zabývat mezi prvními.
A jaké jsou popsané příznaky?
Nespecifické bolesti v různých částech těla, zduřelé žlázy na krku a v podpaží, problémy se soustředěním. Určit diagnózu není jednoduché. Někdy trvá měsíce, či dokonce roky, než se člověk dostane ke specialistovi, který váš problém, rozpozná.
Rozdíl mezi únavou a depresí?
Mezi některými lékaři je rozšířené přesvědčení, že se jedná o psychickou poruchu. Ovšem jde o mylnou představu. U pacientů se nejedná o problém duše. Pacient s depresemi má všechny možnosti k tomu, aby byl aktivní, ale on to nezvládá. Pacient s CFS chce někam jít, studovat, mít normální sexuální život, ale nemá na to jednoduše sílu. Rozptýlit pochybnosti kolem CFS by mohl jakýsi bio ukazatel, který by nemoc dokázal zjistit. Tímto směrem také vede nejnovější výzkum.
Některé studie vypadají slibně. Například vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu navrhují diagnostickou metodu pomocí jednoduchého krevního testu. Vědci studovali vzorky krve od 45 osob trpících CFS. Analyzovali úroveň 612 chemických látek spojených s buněčným metabolismem a našli desítku metabolitů, které zřejmě byly přítomny v menší míře u všech pacientů a které, použité jako diagnostický test, zaručují přesnost vyšší než 90 procent.
Jde o předběžné výsledky, které však umožnily další hypotézu. Symptomy by mohly vycházet z odpovědi organismu na stres, který pravděpodobně vede buňky ke zpomalení metabolismu. Nemoc má pravděpodobně celou škálu různých příčin, ale mezi hlavní faktory, které mohou syndrom spustit, je trauma, stres či alergie.
Nejhorší je, že i skutečně nemocný clověk, dokud není diagnóza lékařsky potvrzena, což je poměrně dlouhodobý proces, se po celou dobu jeví svému okolí jako docela obyčejný simulant a lenoch!
