Vědci varují: Mrtvá zóna v Mexickém zálivu je největší v historii a rychle se zvětšuje!
Průzkum za účelem sledování hypoxie, tedy nízké hladiny nebo úplné absence kyslíku ve vodě, se v Mexickém zálivu provádí již desítky let. Letos v létě byli však vědci velmi překvapeni, jak rozsáhlá tato oblast skutečně je. Poprvé v historii totiž zaznamenali oblast o celkové rozloze 22 720 kilometrů čtverečních, což je zvětšení přibližně o čtyřicet procent oproti datům měření z roku 2015. Vědci dále uvedli, že oblast je pravděpodobně ještě větší! Čas, který na průzkum měli vypršel, takže již nemohli v průzkumu pokračovat.
Vědci navíc varují, že hladiny kyslíku, které letos naměřili jsou tak nízké, že znemožňují život ryb a dokonce i jiných drobných organismů. Oproti měření z minulých let došlo ke snížení obsahu kyslíku v některých oblastech až o 50%.
Za vznikem hypoxie stojí zemědělství
Hypoxie vzniká ve vodách oceánu většinou vlivem vypouštění chemikálií, zejména hnojiv, do moří a řek. Díky přísunu velkého množství živin se v zasažené oblasti začnou bouřlivě množit řasy a sinice. Na jejich odumírajících částech se pak tvoří obrovská množství bakterií, které následně spotřebují téměř všechen kyslík. Tato oblast se pak stává mrtvou zónou, kde žijí pouze některé mikroorganismy, které k životu nepotřebují kyslík.
Mrtvé zóny však nejsou pouze v Mexickém zálivu, ale také například v Baltském moři nebo u pobřeží Číny. Oblast bez života v Mexickém zálivu je však největší a také se nejrychleji rozrůstá.
Za primárního viníka ekologického problému je považován americký masný průmysl, který vypouští do zálivu obrovské množství chemických sloučenin. Nedávno zveřejněná ekologická zpráva o hypoxii, hovoří například o vysokém obsahu dusíku v řece Mississippi, způsobeném neodborným a nešetrným používání hnojiv na středozápadě USA.
Jako hypoxie je ve vodě definován stav, kdy je obsah kyslíku v jednom litru vody méně než 2 miligramy. Hodnoty obsahu kyslíku v celém zasaženém území byly letos rekordně nízké. Většina měření obsahu kyslíku v zasažené oblasti vykazovalo výsledky od 0 do 0,5 miligramu kyslíku na litr vody.
V takovém prostředí již nedokáže přežít žádný organismus, který potřebuje k životu kyslík. To je také důvodem, proč jiný výzkumný tým monitoruje v oblasti dopad mrtvých zón na rybářský průmysl. Vědci již například zjistili, že s rostoucí plochou zasaženou hypoxií, přímou úměrou roste cena krevet a dalších produktů moře.
