Vědci objevili na místě prvních testů jaderných zbraní zahádný materiál
Lidstvo poprvé okusilo sílu jaderného výbuchu dne 16. července 1945, kdy v osudné ráno Američané v Novém Mexiku realizovali jaderný výbuch plutoniové zbraně. Během zkušebního výbuchu, který vstoupil do dějin jako takzvaná Svatá trojice (z anglického „Trinity“), bylo uvolněno obrovské množství energie. Vědci nyní po letech analyzovali vzorky z místa exploze a objevili velice zajímavý materiál.
Během exploze, která uvolnila obrovské množství energie, se doslova odpařila zkušební věž spolu s velkým množství měděných drátů, které ji spojovaly se záznamovým zařízením. V místě výbuchu byly v určitou chvíli tak vysoké teploty, že se tyto materiály spojily v tekuté magma a vznikl také materiál, který vědci nazývají trinitit.
Roztavené sklo
Po desetiletích od této eploze si vědci všimli, že tento trinitit ukrývá zvláštní formu hmoty zvanou kvazikrystal, který byl považován do té doby za teoretický. Tento typ kvazikrystalu vzniká v extrémním prostředí, které se na Zemi vyskytuje jen velice zřídka. To je také důvodem, proč vědci tento typ kvazikrystalu v přírodě nikdy neobjevili. Od běžných minerálů se tento krystal liší zejména v tom, že vzor, ve kterém jsou uspořádány jeho krystalické mřížky, se nikdy neopakuje.
Když s teoretickou existencí tohoto kvazikrystalu vědci v roce 1984 poprvé přišli, všichni to považovali za nemožné. Poté však byl kvazikrystal vytvořený v laboratorních podmínkách a později byl také zjištěn uvnitř meteoritu. Vědci se proto rozhodli prozkoumat právě zmíněný trinitit a k jejich překvapení tento druh kamene skutečně obsahoval kvazikrystaly.
Cenné poznatky
Vědci k analýze materiálu využili nejmodernější vědecké metody, jako je skenovací elektronová mikroskopie a rentgenová difrakce. Díky těmto metodám se jim podařilo analyzovat celkem šest vzorků červeného trinititu. V jednom ze vzorků poté objevili zrnko křemíku, mědi, vápníku a železa s krystalickou mřížkou, která odporuje složení běžných krystalů.
Jedná se o velice cenné vědecké poznatky, které mohou vědcům poskytnout lepší představu o tom, jako vznikají antropogenní kvazikrystaly. Vznik těchto krystalů může zapříčinit také například úder blesku, nebo sopečná činnost. Dále čtěte: (Chorvatsko čelí invazi agresivních krabů).