Na Marsu byly objeveny záhadné kulaté duny. Jak je to možné, vědci vůbec netuší
Orbiter pořídil krásnou fotografii už v listopadu loňského roku na severní polokouli Marsu, takže vědci duny zkoumají už několik měsíců. Na fotografii se duny ukazují jako mírně asymetrické skvrny. Strmé strany dun jsou nakloněny k jihu, což by mohlo být způsobeno marťanskými větry, které nanášely písek tímto směrem. Ale to je tak asi všechno, na co vědci z University of Arizona zatím přišli. Nevědí totiž, co způsobilo, že duny jsou téměř dokonale kruhové.
Fotografie z Orbiteru je součástí série snímků, která má pomoci sledovat tání na Marsu na 60 různých místech, když severní polokoule planety končí svoje zimní období. Stejně jako Země, i Mars zažívá cyklus 4 ročních období. A zatímco kulaté písečné duny jsou na zveřejněné fotografii bez ledu, Orbiter už předtím pořídil fotku, na které jsou naopak pokryty ledem. Zda se vědcům podaří přijít na to co, nebo snad kdo, vykouzlil téměř dokonale kulaté duny, je nyní velkou otázkou.
Třeba Mars Reconnaissance Orbiter a jeho technologie HiRise, ještě zjistí něco nového. Orbiter přitom obíhá a zkoumá písečné duny na Marsu už od roku 2006, aby pomohl vědcům pochopit, jak se pohybují a jak je utváří různé druhy počasí. Data z kamery s vysokým rozlišením naznačují, že písečné duny migrují od rovníku k pólům rychlostí až 1 metr za marsovský rok, který je dlouhý 687 dní. HiRise se používá také ke studiu ledovcových útvarů a usazenin na úpatí svahů napříč Marsem, o nichž si vědci myslí, že kdysi mohly být bohaté na led, ačkoli zdroj tohoto ledu zůstává podle NASA stále záhadou.
Primárním úkolem Orbiteru ale bylo původně pátrat po stopách vody na Marsu. I když tato mise skončila před 12 lety, tedy v roce 2010, kosmická loď je pořád ve skvělé kondici a stále slouží jako komunikační most zpět na Zemi pro další mise na Mars a pokračuje v předávání překvapivých snímků pořízených HiRise. A tak Orbiter také nedávno poslal fotografii kamenů, které vypadají jako medvídek.
Přestože tedy Orbiter už od roku 2006 zkoumá Mars jak jen nejlépe umí a po povrchu Rudé planety se prohání nejeden rover, je Mars v mnohém stále velkou záhadou, i když je nejzkoumanější planetou naší sluneční soustavy. NASA sice nepředpokládá, že by její četné mise na Mars na této planetě našly cokoliv živého, ale domnívá se, že tam lze najít stopy po bývalém životě.
Mars má ve svém středu husté jádro o poloměru 1 500 až 2 100 kilometrů) Je vyroben ze železa, niklu a síry. Kolem jádra je skalnatý plášť o tloušťce mezi 1 240 až 1 880 kilometrů a nad ním kůra ze železa, hořčíku, hliníku, vápníku a draslíku. Tato kůra je hluboká mezi 10 až 50 kilometry. Na povrchu je Mars velmi barevný, ale převládá hnědá a zlatá. Důvod, proč Mars vypadá jakoby zrezivěl, je skutečně způsobený oxidací železa ve skalách, regolitu a prachu Marsu. Tento prach se dostává do atmosféry a z dálky způsobuje, že planeta vypadá převážně červeně.
A poslední zajímavost o Marsu. Tato planeta má sice asi polovinu průměru Země, její povrch má ale téměř stejnou plochu jako Země. Velký kaňonový systém zvaný Valles Marineris je tak veliký, že by se tady na Zemi táhnul od Kalifornie do New Yorku, což je více než 4 800 kilometrů. Tento marťanský kaňon má ve svém nejširším místě 320 kilometrů a jeho nejhlubší místo má 7 kilometrů. Takže je asi 10krát větší než slavný americký Grand Canyon.
Autorský článek, další zdroj: Independent
