Největší díra v zemi, jakou kdy člověk vyhloubil. Hloubka je to opravdu impozantní
Nejrůznější suroviny, které se nacházejí pod povrchem naší planety, těží člověk už celá staletí. Vzpomenout můžeme například stříbrné doly v Kutné hoře, které na konci třináctého století produkovaly zhruba jednu třetinu evropského stříbra.
Suroviny se těžily a těží buď v dolech povrchových, nebo hlubinných. A právě povrchové doly, kdy se musí ve většině případů nejprve odtěžit nadložní vrstvy, nebývají žádnou ozdobou krajiny. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí vyrazit na tzv. „uhelné safari“ do Mostu, abychom si rozsah těžby vůbec dovedli představit.
A stejným, tedy povrchovým způsobem se těží již od roku 1906 zlato, stříbro, molybden, ale především měď v dole Bingham Canyon Mine, který se nachází nedaleko města Salt Lake City v americkém Utahu. Zhruba od třicátých let minulého století se původní kopec začal pozvolna proměňovat v jámu s 16 – 25 metrů vysokými lavicemi, které usnadňují pohyb strojů a zabezpečujících stabilitu svahů.
S postupující těžbou, kdy bylo od počátku vytěženo zhruba šest miliard tun hlušiny, se důl každým dnem stále více prohlubuje. A v současnosti je to „díra“ opravdu úctyhodná. Dosahuje hloubky 1,2 kilometru! A zřejmě se bude i nadále prohlubovat. Geologické průzkumy totiž naznačují, že dostatek rudy je ještě dalších 200 metrů pod dnešním dnem. A ačkoli důl rozhodně nepatří k ozdobám místní krajiny, je od roku 1966 zapsán na federálním seznamu historických pamětihodností Spojených států.
Hloubka dolu je opravdu mimořádná, ale kam se hrabe na doly hlubinné. Primát v tomto směru drží důl „ Tau Tona“ nacházející se nedaleko Johannesburgu v Jihoafrické republice. Důl na těžbu zlata je hluboký 3 600 metrů a údajně má být prohlouben až k hranici čtyř kilometrů. Jako nejhlubší důl u nás se udává těžební jáma 16 Správy uranových dolů Příbram v Hájích, který sahá do hloubky 1 838 metrů.
Ale i naše republika má zapsán světový primát. V září 2016 se česko-polskému týmu speleologů podařilo přepsat jeden ze světových rekordů, když dálkově ovládaný robot sestoupil v Hranické propasti do hloubky 404 metry, čímž se stala nejhlubší zatopenou jeskyní na planetě. Z prvního místa tak sesadila italskou propast Pozzo del Merro, která je hluboká 392 m. S nejdelší zatopenou jeskyní na světě se můžete seznámit zde.
Speleologové ovšem tvrdí, že dno Hranické propasti leží ještě mnohem hlouběji. Tak uvidíme, jaké hodnoty dnešní světový rekord nakonec dosáhne.
