Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Sahara. Když se vysloví toto jméno, většina lidí si představí vyprahlou, sluncem vysušenou a krajně nehostinnou pustinu, nekonečné písečné duny a obrovský prostor bez života. A že je opravdu obrovský, dokazuje i rozloha Sahary.

Tato největší poušť světa se rozkládá na téměř 9,5 milionu km², táhne se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře a zasahuje území 10 států, konkrétně Egypta, Libye, Alžírska, Tuniska, Maroka, Mauritánie, Nigeru, Čadu, Mali a Súdánu. Její obrovská rozloha vynikne ještě více, když si uvědomíme, že druhá největší poušť světa, Gobi, má rozlohu "pouhých" 900 tisíc km2. Druhá nejznámější poušť na africkém kontinentu, Kalahari, má rozlohu přibližně 500 tisíc km2.

Ale jak toto nehostinné území ovlivňuje „zelené plíce planety“, tedy zelení kypící džungli v Amazonii? Ač se to nezdá, jsou tato území propojena velmi těsně. Více o tom, jak se Sahara neuvěřitelně zvětšuje, jsme psali před časem.

Každý rok se totiž ze Sahary do Amazonie dostane ohromné množství saharského prachu. Záleží vždy pochopitelně na konkrétních atmosférických podmínkách daného roku, ale každoroční „příděl” na živiny bohatého saharského prachu, který se dostane z Afriky do Amazonie, dělá v průměru zhruba 28 milionů tun! Saharský prach tak každoročně hnojí půdu v pralesích kolem řeky Amazonky.

Vědci propočítali, že tento prach obsahuje 22 tisíc tun fosforu, tedy prvku, který je klíčový pro růst rostlin. Tohle množství zhruba odpovídá ztrátám živin, které se z Amazonie za rok odplaví s dešti a záplavami. Fosfor v saharském písku pochází většinou z mrtvých mikroorganismů, které se tak podílejí na globálních cyklech živin.

Množství prachu, který se dostane z Afriky do Amazonie, zřejmě nepřímo úměrně závisí na podmínkách v Sahelu, pásu polopouští, který lemuje jih Sahary. Když v Sahelu víc prší, tak se do ovzduší a tím i do Amazonie, příští rok dostane méně prachu bohatého na živiny a naopak.