Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Ano, pokud jste se zarazili nad výrazem, který je podobný nejznámějšímu upírovi, věřte, že to není náhoda. Podčeleď prehistorických vos, která se takto po miliónech let představila, skutečně Draculu a jeho vlastnosti, které jsou mu připisovány v knihách a filmech, připomíná.

Za objevem stojí vědci z Ruské akademie věd v Moskvě a přírodovědného muzea spolu s těmi z univerzity německém v Tübingenu. Skála, ze které byla tato vzácná fosilie vytěžena, byla datována do doby rané křídy, která začala před 145 miliony lety a skončila před asi 100 miliony let.

Vosa byla lokalizována v Barmě. Má dva nebo tři dlouhé zuby a dlouhé čelisti. Odborníci tuto vosu kategorizovali jako třetí podčeleď rodiny vos Supraserphitinae.

Nemilosrdná smrt z ní udělala po miliónech let nesmrtelnou

Vosa měla oproti současnicím jejího druhu méně tykadel a také menší počet křídel. Kdysi skončila její pouť v jantaru, který ji nakonec uvěznil, aby podala svědectví v daleké budoucnosti. Tím se vlastně stala nesmrtelnou.

Její fosilie poodhalila po vysvobození z jantarové pasti, že byla uzpůsobena pro konzumaci kořisti, včetně zvláštních klapek na obou stranách úst. Vědci zjistili, že starověký hmyz byl jedinečný díky počtu segmentů v anténách a žilkách v křídlech.

Mezi přírodní inkluze v jantaru nepatří jen hmyz, ale i organické zbytky rostlin - květy, semena, jehličí a šišky, listy a stonky. Jedná se tedy o veškeré přirozené uzavřeniny, které jantar v sobě nese. Z hmyzu nejčastěji nacházíme mravence, komáry, termity, ale i pavouky a stonožky. Z paleontologického hlediska jsou inkluze v jantaru jasným důkazem změn a vývoje u zvířat i rostlin. Svojí existencí rozšiřují znalosti v evoluci druhů rostlin a živočichů.

Jak je možné, že v jantaru objevíme takové vzácnosti?

Jantar je zkamenělá pryskyřice dávných stromů. Když byla kdysi tato pryskyřice čerstvá, hmyz, který se na vytékající pryskyřici přilepil, byl další kapkou oblit a následujícími zcela zalitý a tím pohřbený. Organická hmota se oddělila od vzduchu, a tak bylo zabráněno její zkáze. Nedostatek éterických olejů v pryskyřici zabránil i rušivým chemickým vlivům.

Stékající nebo kanoucí pryskyřicí byly obalovány nejen zbytky organismů mrtvých, ale často i živých živočichů, které kapka pryskyřice náhle a navždy uvěznila. Tak byli před časem nalezeni v jednom jantarovém úlomku třeba dva pakomáři v kopulaci, v jiném mravenec nesoucí si v kusadlech larvu či pavouk s pavučinou a ukořistěnou mouchou. Z hlediska paleobiologického jsou takovéto nálezy nesmírně zajímavé a důležité. Čtěte také: Fosilie tohoto tvora je stará 518 milionů let. Byl vybaven osmnácti chapadly.