Jak přežít extrémní mrazy? Podívejte se na neuvěřitelné vlastnosti zvířat

Mistrem v přizpůsobení nízkým teplotám je bělokur
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
23. února 2018 09:13 / Shutterstock
  7   0
Nástup zimy znamená pro mnohé živočichy počátek boje o holou existenci. Spásného jara se dočkají jen ti, kdo si vytvořili správnou strategii přežití.

Jakmile klesne teploměr pod nulu a objeví se první sníh, vytahují lidé ze skříně svetry nebo si pustí naplno radiátory ústředního topení. Ostatní tvorové to tak snadné nemají a řeší to různými způsoby.

Mnozí ptáci, například  vlaštovky, čápi nebo špačci volí útěk do teplejších oblastí. Obyvatelé hor zase sestoupí za potravou do nižších poloh. Mnozí však zůstávají a zdá se, jako by si v neustálém chladu přímo libovali. Jsou totiž na mrazivou zatěžkávací zkoušku dobře vybaveni.

Například kozorožci a kamzíci si během horského léta pořídí mohutné tukové polštáře, jež často představují i pětinu jejich tělesné váhy. Také srst mnoha druhů je dokonale uzpůsobena ke snižování tepelných ztrát, protože ji tvoří kombinace dlouhých pevnějších chlupů (pesíků) a jemné teplé podsady. Vzduch zachycený v srsti pak vytváří dokonalou izolační vrstvu. Jak se zima podílela na vyhynutí dinosaurů, jsme psali před časem.

Jestliže větším živočichům stačí k přežití zásobní tuk a dobrá izolace, u mnoha dalších musí nastoupit jiný mechanismus. Zvláště u menších tvorů by nepříznivý poměr mezi nízkou tělesnou hmotností a relativně velkým povrchem těla brzy vedl při aktivním pohybu k energetické krizi a fyzickému zhroucení. Proto se raději v dobře chráněné dutině schoulí do klubíčka a upadnou do zimního spánku. Třeba u sviště poklesne tělesná teplota ze třiceti čtyř na pouhé tři stupně Celsia, srdeční rytmus se zpomalí z původních osmdesáti na tři až čtyři tepy za minutu a k zásobení kyslíkem stačí jeden nádech za několik minut. Takto dokáže ušetřit až devadesát pět procent energie.

Mnohé druhy hmyzu, pavouků, žab a želv se nechají přes zimu dokonce zmrazit a teprve na jaře znovu roztají. U některých larev hmyzu si tohoto jevu vědci všimli už v osmnáctém století. V těle zmrzlých žab se zcela zastaví činnost srdce a krevní oběh. Pouze ve tkáních probíhá nepatrná látková výměna, umožněná nahromaděnými zásobami sacharidů. Nezamrzá totiž veškerá tělesná tekutina, ale jen část obsažená v mezibuněčných prostorech.

Pokud by se totiž vytvořily uvnitř buněk ledové krystalky, znamenalo by to jejich nenávratnou zkázu. K tomu však nedojde, neboť uvnitř buňky se zvýší koncentrace solí a jiných látek, které snižují bod tuhnutí. Obyvatelé polárních končin někdy mívají ve svém těle skutečné nemrznoucí směsi, které jsou mrazu odolné jako třeba nemrznoucí směsi do ostřikovačů. Buňky některých druhů hmyzu obsahují až třicet procent glycerinu nebo glykolenu a mohou odolávat i neuvěřitelným minus 55 °C.

A mrazu se umí bránit nejen suchozemští tvorové. Teplota slané vody v polárních mořích může klesnout i pod bod mrazu (k minus 2 °C) a ryby polárních oblastí proto ve svých játrech produkují glykoproteiny účinné až do minus 3 °C.

Jak je vidět, mnohá zvířata a hmyz jsou na zimu dobře vybavena a dokáží bez úhony přežít i extrémně kruté mrazy. A my lidé? My si zalezeme za kamna.

Karel Kovka | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Vzdušné monstrum bude hlídat hranice evropského kontinentu

Dům a zahrada

Zelená střecha je trendy a navíc nenáročná na péči. Jakou střechu lze zatravnit?

Bydlení

Oživte interiér nábytkem ve tvaru písmen. Vyrobit ho zvládnete i sami