Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Tyto dvě ženy žily během období 147 až 552 našeho letopočtu, což je období politické roztříštěnosti a nepokojů, které vedlo ke vzniku Balady o Mulan.

Balada pravděpodobně není čínská, ale mongolská

Obě ženy byly zjevně dobře cvičené, což nejspíš znamená, že musely bojovat vedle mužů při obraně domova a země, myslí si Christine Lee a Yahaira Gonzalez, bioarcheoložky na Kalifornské státní univerzitě v Los Angeles.

Právě obě archeoložky dávají tyto válečnice do souvislosti se známou Baladou o Mulan, jejíž vznik se datuje přibližně do stejného období, ve kterém obě ženy žily.

V baladě slouží Mulan v armádě a rovněž se v ní praví, že Mulan bojovala pro "khan", což je termín používaný pro mongolské vůdce. Čínští autoři však přepsali baladu jako první, což je pravděpodobně důvod, proč je považována za čínský příběh.

Ženy byly rovny mužům

Archeologové mají v rukou i další zajímavé důkazy. Podle nálezů na kostech i na svalových úponech obou válečnic je jasné, že obě ženy jezdily na koni a byly zdatné v lukostřelbě.

To znamená, že ve své době kromě jiného bojovaly stejně jako muži, takže pravděpodobně měly jistou genderovou rovnost. To ale v tehdejší Číně rozhodně nebylo možné, zatímco na severu dnešního Mongolska tomu tak tehdy bylo.

Čínská propaganda proti ženám

Mongolská kultura neměla do jisté doby psaný jazyk, takže o Mongolech psali další kultury, včetně Číňanů, Korejců a Peršanů. Mongolové také měli královny, které vedly armády a přijímaly vyslance. Ženy navíc mohly dědit majetek a rozhodnout se, za koho se provdají.

Pro Čínu to ale bylo naprosto nemyslitelné, a tak začala šířit propagandu o mongolských ženách, protože jí vadila jejich přílišná svoboda. "Číňané v podstatě znevažovali každého, kdo žil severně od zdi," řekla Christine Lee.

Jedna ze dvou nalezených válečnic byla starší 50ti let a druhé bylo okolo 20ti let. Je možné, že praktikovaly lukostřelbu a jezdily na koních, protože tyto dovednosti byly potřebné během politické nestability, která následovala po zhroucení dynastie Han v Číně v roce 220.

Žádná žena ale neměla známky válečného traumatu. Důvodem by mohlo být to, že obě ženy byly nalezeny v elitních hrobech, takže je možné, že nezasahovaly do přímých bojů. Dále čtěte: Maďarské tajemství. Deformované mimozemské lebky nabízejí pohled do života během kolapsu Římské říše.