Něco si přej! Víte, proč o letních nocích od 17. července do 24. srpna padá nejvíce hvězd?

 Vesmír 
12. srpna 2019 19:35 / Terezie Zamlynová
  0
📷
3 fotografie v galerii
Padající "hvězdy" vylétají ze souhvězdí Persea Depositphotos
Ano, právě v těchto dnech, respektive nocích, můžeme vidět nejvíce padajících hvězd. Jestli plní přání, nechejme na každém z nás, ale detaily o tom, co vlastně tahle padající světélka na obloze znamenají, vám zkusíme shrnout. To ostatní je jen a jen ve hvězdách.

Každopádně meteorický roj, který se nazývá odborně Perseidy, je nebeskou událostí každoroční. Pozorovatelný bývá o letních nocích od 17. července do 24. srpna. Nejsilněji pak právě nyní - kolem 12. a 14. srpna. Podle astronomů by mělo letošní maximum připadnout na 13. srpen, 10. hodinu středoevropského letního času (SELČ). V tu přesnou chvíli kvůli dennímu světlu u nás sice hvězdy na obloze neuvidíme, ale i o pár hodin později by to mělo stát za to.

Během nocí lze totiž očekávat až 100 pozorovatelných meteorů za hodinu, pro jednoho pozorovatele to ale znamená spíše maximálně pár desítek za hodinu, poněvadž nejsme schopni vidět v danou chvíli všechny meteory po celé obloze.

Letos to bude navíc ještě komplikovanější. Problémem letošního pozorování maxima Perseid bude tentokrát Měsíc. Je krátce před úplňkem, takže bude svítit prakticky po celou noc a pozorování rušit. Tím se počty viděných meteorů (a s nimi spojených přání) sníží, protože slabší meteory nebudou vidět vůbec.

Jak si Perseidy vychutnat v celé kráse?

Pozorování tohoto nejznámějšího meteorického roje roku (Perseid) je možné z celého území ČR. Když zvolíme místo mimo města, abychom se vyhnuli světelnému znečištění nad nimi, ideálně někde vysoko v horách, kde je čistší vzduch a lepší pozorovací podmínky, odměnou by nám měla být nebeská podívaná. V lepším případě pak třeba i ta splněná přání.

Nepotřebujeme k tomu ani dalekohled, Perseidy jsou vidět pouhýma očima, stačí se dívat kamkoliv po celé obloze.

Romantiky asi nepotěšíme sdělením, že rčení „Padá hvězda, něco si přej" vlastně není přesné. Odborníci totiž vysvětlují, že během tohoto pozorování nepadají hvězdy, ale meteory. Vidíme tedy svítící stopy velmi malých částeček meziplanetární hmoty. V případě Perseid to jsou konkrétně pozůstatky z komety Swift – Tuttle, které se srážejí se Zemí a velkou rychlostí 59 km/s vstupují do atmosféry a shoří (zdroj: Astronomický ústav AV ČR).

Může za to kometa

Perseidy jsou tedy ve skutečnosti drobné prachové částice, které na cestě kolem Slunce za sebou zanechává tato kometa. Kometa s periodou asi 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná právě roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za kometou.

Prachové částice zvané meteoroidy se srážejí se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. V případě proudu prachových částic ze zmíněné komety Swift-Tuttle se nám pak díky perspektivě zdá, že padající hvězdy vylétají ze souhvězdí Persea (viz obrázek v galerii). A proto dostaly jméno Perseidy.

Kdo ještě této podívané odolával a na vlastní oči ji neviděl, pak jen shrňme, že meteory vypadají jako svítící body, které během pár sekund proletí částí oblohy. Někdy za nimi zbývá ještě pár sekund stopa. Oblohu s Perseidami zpestřují nyní též prolétající umělé družice, pozornosti neunikne také letní souhvězdí i letní trojúhelník tří nejjasnějších hvězd letní oblohy.

Perseidy jsou známé už od 3. století

Vzhůru k noční letní obloze kvůli meteorickému roji Perseid zvedají lidé hlavu už 1761 let. První zmínky o tom pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Historické záznamy a pověsti uvádějí, že Vavřinec byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý ale neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději ho rozdal chudým. Za to ho neminul trest. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy. Od této události jsou tedy Perseidy lidově známé také jako „Slzy svatého Vavřince“.

To, že se jedná o astronomický úkaz, prokázal ale až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Čtěte také: Zemi jen velmi těsně minul asteroid. Vědci o jeho existenci neměli tušení.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Hollywoodský glamour: Odhalení módních trendů celebrit

Styl

Pět věcí, které ženám ničí orgasmus. Prostě se jich zbavte

Dům a zahrada

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod