Obří ledovec, který se odlomil od Antarktidy, ukrývá něco unikátního
Masivní oteplování v oblasti Antarktidy, v červenci tohoto roku, způsobilo odtržení největšího ledovce, který kdy byl na Zemi zpozorován. Tato událost však také odkryla unikátní ekosystém na dně moře, který byl skrytý bez zásahu člověka více než 120 tisíc let.
Pro vědce je to doslova svatyně, protože na naší planetě neexistuje žádný ekosystém, který by zažil tak obrovskou změnu prostředí v tak krátkém období. Tento unikátní ekosystém odkryl ledovec s názvem A-68, který je unášen do Weddellského moře, daleko od jeho bývalého domova, ledovce Larsen C.
Oblast, kterou ledovec po tisíce let zakrýval, je nyní vystavena mořským proudům a hlavně slunečnímu záření, takže zde probíhají dramatické změny prostředí, které ovlivní bezpočet živočichů a rostlin. Dokonce je možné, že v oblasti vědci postupem času objeví dosud neznámé formy života.
Na základě mezinárodní dohody o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) byl v loňském roce tento ekosystém přijat jako zvláštní oblast pro vědeckou studii, která se uděluje nově exponovaným mořským oblastem po ústupu nebo kolapsu ledovce.
Mezinárodní dohoda bude například v oblasti znemožňovat komerční rybolov po dobu nejméně dvou let s možností prodloužení až na celkovou dobu 12 let. Tento časový rámec by měl vědcům poskytnout dostatek času k tomu, aby mohli posoudit, jaký mořský život zde existuje a pozorovat nové druhy, kolonizující čerstvě odkryté vody.
„Víme velmi málo o tom, jaké formy života se nachází v těchto typech oblastí, a zvláště pak, jak se mohou v průběhu času měnit,“ uvedla Susan Grant z Britského antarktického průzkumu (BAS).
Na místo se chystá již celá řada vědeckých výprav. Kromě Velké Británie budou v oblasti od roku 2018 působit například expedice z Jižní Koreje, Německa a USA. Důležité pro vědce je, aby byli na místě co nejdříve - dříve než stačí sluneční světlo provést příliš mnoho změn.
Světová vědecká komunita je událostí velmi nadšena, protože nikdo zatím přesně netuší, co přesně mohou vědecké týmy na místě očekávat. I když se tato podmořská prostředí bez slunečního světla a potravinových zdrojů mohou zdát nezajímavá místa bez života, opak je pravdou. Pro vědce jsou velice cennými místy zejména proto, že v tomto stavu dlouho nezůstávají a jsou rychle osídlovány novými druhy.
Velmi vzdáleně to může být přirovnáno k vzniku prvního života na Zemi. Se slunečním svitem se totiž objeví první fotoplankton, který přiláká menší ryby a ty zase větší. Pozorovat něco takového, je na naší planetě možné jednou za velice dlouhou dobu a ta doba právě nastala.
