Jak zabránit tání ledovců v Arktidě a Antarktidě? Vědci se chystají zmrazit oba póly vypuštěním oxidu siřičitého do atmosféry
Zdá se vám to jako sci-fi? Rozhodně to ale žádné sci-fi není, nýbrž je to realita. Vědci už totiž publikovali svůj plán na zmrazení Arktidy a Antakrtidy v Enviromental Research Communications, kde vše dopodrobna popisují s tím, že se nejen nejedná o žádný v praxi nerealizovatelný plán, ale jde dokonce rovněž i o poměrně levnou variantu, jak zabránit tání ledovců na obou pólech.
Existuje totiž už plán s názvem Stratospheric aerosol injection, což je plán, který má být v rámci možností šetrný k životnímu prostředí. Jinými slovy, tento plán stanoví, jak to udělat, aby se operace týkala pouze obou pólů.
K vypuštění oxidu siřičitého do atmosféry by stačily upravené stroje SAIL-43K. Respektive flotila 125 těchto upravených tankerů by vypustila oblak mikroskopických částic oxidu siřičitého, který by byl vypuštěn z letadel ve výšce 13 kilometrů a v 60 stupních severní a jižní šířky. A to by mimo jiné znamenalo i to, že by na pólech došlo k ochlazení o dva stupně, stejně ale jako v oblastech, jako je Anchorage, na jižní Aljašce nebo jižní cíp Patagonie.
Celá operace vlastně velmi zjednodušeně spočívá v tom, že rozšíření oxidu siřičitého v atmosféře nad oběma póly povede k tomu, že nad těmito oblastmi bude zemský povrch do jisté míry zastíněn, a tudíž na něm teploty klesnou na kýženou úroveň. Podle provedené studie by se taková operace s 125 upravenými tankery rovnala zhruba dvoudennímu, celosvětovému leteckému provozu, jinými slovy, nebyla to žádná velká zátěž pro životní prostředí.
Taková operace na zmrazení obou pólů ale vyžaduje samozřejmě letiště v příslušných oblastech a samozřejmě také nutnou infrastrukturu. U severního pólu to není problém, protože letiště na Aljašce by byla zcela vyhovující, horší je to ale s letišti u jižního pólu, kde prakticky není široko daleko nic. Létat by se tedy muselo podle studie z Chile a Argentiny.
A pak jsou tady náklady. Taková operace by se pravděpodobně musela opakovat každý rok, pořád by to ale bylo o více jak dvě třetiny levnější než jiná, celosvětová enviromentální opatření s cílem ochladit planetu o dva stupně Celsia.
I když to všechno zní dobře, jednoduše, levně a hlavně účinně, operace má stále dost svých odpůrců a také dost překážek. V první řadě by na takové operaci muselo dojít k široké mezinárodní dohodě. Není také zcela jasné, zda by taková operace neměla přeci jen nějaké vedlejší nežádoucí účinky například na zemědělství v přilehlých oblastech. V tomto bodě vědci kontrují s tím, že operace s oxidem siřičitým by byla prováděna pouze na póly, tedy nad hlavami méně než jednoho procenta populace a prakticky žádného zemědělství.
To ale zřejmě nakonec nebudou ty hlavní argumenty proti projektu. Oba póly se oteplují násobně rychleji než zbytek planety. V posledních dvou letech byly dokonce jak s Arktidy, tak i z Antarktidy hlášeny vlny veder. To vše vede k tání ledovců a zvýšeným hladinám oceánů, což je jedna z věcí, které je potřeba rovněž nějak zabránit. Proto je velmi pravděpodobné, že nakonec tento projekt ve svém plném či upraveném návrhu dostane zelenou.
Autorský článek, další zdroj: Enviromental Research Communications
