Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Všechno se to děje v kamenné zóně naší planety, což si můžeme představit jako oblast mezi roztaveným kovovým jádrem Země a jejím pláštěm. A co se tam přesně děje, to nyní zjistili vědci. Přesto dostali pouze částečné odpovědi na svoje otázky.

Díky extrémním teplotám a tlakům hluboko pod zemí z kombinace železa, uhlíku a vody, což jsou základní složky nacházející se na hranici jádra a pláště, prostě vznikají diamanty. Respektive opravdu hodně diamantů. A to všechno vysvětluje to, v čem zatím vědci tak trochu tápali. Především pak otázku, proč je v zemském plášti tolik uhlíku.

Navíc se hluboko v rozhraní jádra a pláště nacházejí podivné struktury, které vlny, jež vznikají při zemětřesení, velmi zpomalují. Těmto oblastem se ve vědecké komunitě přezdívá "zóny ultranízké rychlosti“ a tyto podivné struktury jsou reprezentovány především dvěma obrovskými bloby pod Afrikou a Tichým oceánem. Jak velké doopravdy jsou, opět nikdo neví, ale mohou to být desítky až stovky kilometrů. A pravděpodobně právě tyto bloby mohou za to, že je i v takové hloubce voda, kterou obsahují tamní minerály.

Vědci rovněž netuší, co jsou tyto bloby zač. Někteří vědci se domnívají, že pocházejí z doby před 4,5 miliardami let, nový výzkum ale naznačuje, že některé z těchto zón vznikly díky tektonickým deskám zhruba před 3 miliardami let, ani toto ale není absolutní jistota.

A jak vlastně v takové hloubce vznikají vzácné diamanty ve velkém? Díky vysoké teplotě a obrovskému tlaku v této oblasti hranice jádra a pláště se voda chová jiným způsobem, než jsme zvyklí tady na povrchu. To znamená, že molekuly vodíku se odštěpují od molekul kyslíku. Kvůli vysokému tlaku se vodík dostává k železu, což je kov, který tvoří většinu zemského jádra. Kyslík z vody tedy zůstává v plášti, zatímco vodík jde do jádra. Vodík pak, lidově řečeno, převálcuje ostatní lehké prvky v zemském jádře, a to včetně uhlíku. Uhlík je proto vytlačen do zemského pláště, kde je vysoký tlak, a tak vznikne diamant.

Země a Příroda

Další hrozba přírody je tady. Supervulkán v Evropě brzy vybuchne

Nejde ale o diamanty, které známe z luxusních šperků. Ty se totiž tvoří v daleko menších hloubkách, proto je také lidstvo dokáže těžit. Tyto diamanty, o kterých je řeč, se doslova vznášejí a vědci se domnívají, že by se mohly takto dostat do zemské kůry, a protože jsou diamanty vlastně nejstabilnější formou uhlíku, mohla by být zemská kůra díky nim plná uhlíku. Už nyní má plášť Země asi třikrát až pětkrát více uhlíku, než je obvyklé na jiných planetách. A s největší pravděpodobností podle nové studie za to mohou právě diamanty, které se hluboko pod zemí "vyrábí" ve velkém.

Prozkoumat podivné jevy tak hluboko je ale problém. Vědci se o to ale rozhodně chtějí pokusit. Velký obsah uhlíku v zemském plášti je jen jednou z podivností, která si vyžaduje vědecké vysvětlení. Shluky diamantů, které se pravděpodobně vytvářejí na hranici jádra a pláště, by zase dozajista díky hustotě diamantů přenášely zemětřesné vlny velmi rychle. A to je další věc, kterou se chce věda v budoucnu zabývat.  Zdá se totiž, že tvorba diamantů tak hluboko pod zemí, vlastně tisíce kilometrů hluboko, může ovlivňovat celou řadu věcí i tady na povrchu Země.

Autorský článek, další zdroj: Geophysical Research Letters