Chodíte rádi na houby? Tohle jste zcela jistě netušili

 Země a Příroda 
07. května 2018 10:08 / Karel Kovka
  0
📷
3 fotografie v galerii
Největší a nejstarší živý organismus na planetě tvoří druh i nám známé houby václavky Shutterstock
Houbaření je něco jako náš národní sport. Stačí, aby se rozkřiklo, že rostou a do lesů okamžitě vyrážejí stovky houbařů s nadějí na plné košíky. Opravdu rostou, respektive roste. Ovšem poněkud jinak a jinde, než bychom čekali.

Dlouhá léta se zdálo, že největším živým organismem na naší planetě je plejtvák obrovský, známý také jako modrá velryba, který dorůstá délky přes 33 metrů a váží více než 200 tun. A za nejstarší živý organismus byla pokládána borovice rostoucí na ostrově Tasmánie, jejíž stáří vědci stanovili na deset tisíc pět set let. Všichni se však mýlili. Nejstarším a největším živým organismem na Zemi je houba!

Když v devadesátých letech našli kanadští fytopatologové Myron Smith a James Anderson v jednom michiganském lese několik exemplářů houby Armillaria bulbosa, neboli Václavky hlíznaté, nepocítili žádné mimořádné vzrušení. Šlo v místě o dost běžný druh a dotyčné houby měly jen doplnit studii o vegetaci v Crystal Falls, lesnaté a jezernaté krajině na hranicích s Wisconsinem.

Ale když je vědci v laboratořích torontské univerzity blíže prozkoumali, ukázalo se kupodivu, že tyto medově zbarvené houbičky mají jednu a tutéž DNA. Nebyly to tedy samostatné organismy, nýbrž části jedné jediné houby. Tento objev badatele zaujal natolik, že sbírali exempláře Armillarie bulbosy v lesích Crystal Falls celé tři roky. Výsledkem jejich práce byl objev nejstaršího a největšího živého organismu na planetě Zemi. Tato houba se totiž rozprostírá na rozloze větší než 15 hektarů, roste většinou pod zemí, odhadovaná váha dosahuje přibližně 250 tun a stáří její nejstarší části vědci odhadli na přibližně 10 až 12 tisíc let. O zajímavostech ze světa hub se můžete dočíst v tomto našem článku.

Jak tento podzemní gigant dorostl do svých nynějších rozměrů, není zcela jasné. Hypotéza objevitelů zní, že jedna spora Armillarie zapadla do michiganského lesa někdy koncem doby ledové, před více než 10 000 lety. Od té doby v podzemí rostla a tyla z hmoty odumřelých stromů i jiných rostlin a jako chobotnice kolem sebe rozprostírala miliony spor, výrůstků a vláken. V některých místech, kde bylo výživných rostlinných zbytků zvlášť mnoho, prorůstá václavka na zemský povrch a vytváří na něm trsy hub. Mohla tak vysemeňovat další spory, které se reprodukovaly nezávisle, i když geneticky nadále tvoří součást mateřského organismu. 

Houba tak tisíce let pomalu roste dál. A nezastavil ji ani požár, který v roce 1928 zničil polovinu vysokokmenných stromů v Crystal Forest.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Díky mimořádně vysokému množství hořčíku dokáží koupele v epsomské soli ulevit od depresí, bolesti a...

Dům a zahrada

Efektivní úklid v domácnosti se psem: Jak na chlupy, skvrny od bláta, moči či krve