Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Do Kapského města turisty lákají i vinice či špičkové restaurace a z velké části také poněkud adrenalinový zážitek, a to potápění se žraloky. Jde o jednu z top světových destinací zaměřenou právě na tento sport.

O žraloku bílém

Žralok bílý či velký bílý žralok (Carcharodon carcharias) patřící do třídy paryb žije většinou v pobřežních vodách. Tento druh se ve vyšším počtu vyskytuje při pobřeží severovýchodu USA a Kalifornie, Jižní Afriky, jižní Austrálie, Japonska, některých ostrovů Oceánie, Chile a Středomoří. Zřejmě jejich nejvyšší koncentrace je však poblíž ostrova Dyer nedaleko Kapského města v Jižní Africe. Žralok bílý může dosáhnout délky až 7 metrů a hmotnosti i více než 3 tuny. Dožívá se více než 70 let a podle kritérií IUCN v současné době patří mezi zranitelný druh, který brzy může čelit hrozbě vyhubení. Jeho jediným predátorem mimo člověka je kosatka dravá.

Žraloci v Kapském městě

Ze stovek jedinců ani jeden

Potápění s velkými bílými žraloky má v Kapském městě poměrně dlouhou tradici, která probíhá bezpečně v kovových klecích. V poslední době zde ale nebyly tito dříve hojní predátoři spatřeni vůbec. Žraloci bílí se letos v zálivu False Bay na východním pobřeží Kapského města vůbec neobjevili, informoval o tom server Bloomberg.

Se zprávou se ztotožnili také vědci a provozovatelé potápění se žraloky ve False Bay, kteří berou turisty za mořskými predátory u ostrova Seal. Nejenže nespatřili žádného žraloka, ale také prý ani čipy nezachytily žádný signál, jež by naznačil přítomnost některého ze 40 očipovaných žraloků bílých. Ani hlídači sledující pláže kvůli možným žraločím útokům neviděli letos ani jednoho žraloka.

Jejich počty dříve a dnes

Situace kolem zmizení žraloků je záhadná, ještě loni se totiž u Kapského města vyskytovali. Podle údajů od Shark Spotting Program, který varuje plavce před blížícími se predátory k plážím, bylo mezi lety 2010-2016 ve False Bay spatřeno každý rok průměrně 205 žraloků bílých. V roce 2018 však bylo napočítáno jen pouhých 50 jedinců a letos žádný. Dokonce ani nebyly nalezeny žádné stopy po žraločích zubech na mrtvých velrybách vyplavených na pobřeží, což je podle místních neobvyklé.

Proč právě mrtvé velryby? Mrtvá těla velryb totiž představují důležitou součást jídelníčku bílých žraloků. Přibližně 30 kg velrybího tuku dokáže zasytit zhruba na 1,5 měsíce žraloka dlouhého asi 4,5 metru. V období mezi roky 2000–2010 bylo detailně sledováno chování žraloků u velrybích zdechlin u False Bay. Žraloky přilákal zápach rozkládající se mršiny. Nejprve ohryzávali ploutve a pomalým obeplouváním zkoumali mrtvolu, až po chvíli začali kousat do různých částí, dokud nenašli zóny bohaté na tuk.

Co se stalo se žraloky?

Kapské město je typické výskytem velkého bílého žraloka, místní obyvatelé tohoto jihoafrického města jsou však nyní zmateni, neboť tu letos tyto predátory vůbec nevídají. Záhadně zmizeli a obyvatelé se pouze dohadují, zda za jejich náhlým zmizením stojí klimatické změny, rybáři či kosatky, jež se žraloky živí.

Zmizení žraloků z False Bay překvapilo i samotné město, a to natolik, že letošního srpna vydalo město tiskovou zprávu o nepřítomnosti těchto predátorů. To však naštvalo státní oficiální činitele, jenž tvrdí, že taková prohlášení jsou ještě předčasná.

Důvod obav místních

Sice je absence predátorů pozorována letos poprvé, ale i přesto u místních vyvolává obavy. Proč? Pro Kapské město jsou žraloci bílí podle nich naprosto zásadní, potápění se žraloky je totiž významnou součástí turistického ruchu v této zemi, přinášející v přepočtu kolem 61 miliard korun ročně.

Turismus spojený s potápěním se žraloky místním poskytuje hlavní zdroj příjmu, zaměstnává kolem 750 lidí a slouží také pro natáčení dokumentů. Pokud by žraloci vymizeli, pak by nejspíš za tímto lákadlem jezdili turisté jinam. Místní se obávají právě této situace. Přitom jde o velký počet turistů, jenž do Kapského města každoročně za těmito predátory zavítá. Týkalo by se to tisíců turistů.

Ovlivnění turismu již nyní

Potápěči v klecích si berou v přepočtu asi 5500 korun za jeden ponor, zmizení těchto zvířat by pak pro ně byl velký problém. Potápěčské společnosti totiž právě bílého žraloka nabízí jako hlavní lákadlo ponoru a bez něj by pak nejspíš většina lidí ztratila o ponor zájem.

Velcí bílí žraloci, podporující potápěčský průmysl v Jihoafrické republice, nebyli v této oblasti pozorováni zatím jen 18 měsíců a jeden z majitelů potápěčských společností již sdělil, že když žraločí krize začala, mnoho z klientů ponor zrušilo. Počet rezervací prý již celkem klesl o 50 %.

Ekologický dopad

Vědci uvádějí, že obavy z absence žraloků bílých mají hlavně kvůli možnému dopadu na místní ekosystém. Podle místní mořské bioložky mají bílí žraloci vliv na stovky druhů v zátoce, které buď přímo loví nebo v nich vyvolávají strach.

V oblasti jsou prý změny viditelné již nyní, příkladem mohou být lachtani, kteří se odvažují dál od ostrova Seal či jiné druhy žraloků (žraloci sedmižábří a žraloci mědění), kteří se již také odvažují dál, než tomu bylo dřív. Nepřítomnost žraloků by časem zřejmě vedla i k dalším ekologickým změnám.

Možná optimistická teorie

Teorií zmizení žraloků je více, tato jediná je však optimistická a znamenala by jejich návrat. Vychází z toho, že žraloci patří mezi silně migrující druh, a proto následují rybí hejna, ta se však podle vědců s největší pravděpodobností pomalu přesouvají na východ.

Podle odborníků by bylo tedy na místě situaci řešit až za předpokladu, že by se žraloci v Kapském městě neobjevili ani za rok. Podle nich se může ještě situace změnit a na vyvozování předčasných závěrů je prý brzy. Zda se do místa bílí žraloci vrátí, ukáže jen čas. Čtěte dál: Madrid chce vyhubit 12 tisíc papoušků. Jejich počet plánují Španělé snížit drsnou metodou.