První lidé na Marsu si budou muset pěstovat zeleninu. Sklízet by měli desetkrát ročně
Využít pozemských zásob jídla je téměř nemožné, proto vědci řeší, jak si potraviny vypěstovat přímo na Marsu. Důležitou roli hraje český vědecký tým, který v takzvané aeroponické laboratoři hledá cesty, jak farmaření realizovat.
Pokusy se dějí na území České zemědělské univerzity (ČZU) v laboratoři vědeckého týmu Jana Lukačeviče. V rámci hledání řešení tam rostliny vyrůstají z téměř kolmé stěny. Pokud to samo o sobě není udivující, pak určitě je to fakt, že k růstu nepotřebují ani hrudku hlíny.
Znalci z těchto informací asi už vyčetli, že biologové využívají způsobu pěstování, kterému se říká aeroponie. Kdo o něm ještě neslyšel, za zmínku stojí připomenout to, že se využívá i na Zemi. Pro život na Marsu to ale může být zásadní cesta.
Sklizeň i desetkrát ročně?
Kořeny zeleniny visí ve vzduchu za dělící přepážkou zcela obnaženě, ale mají dost vody, dusíku nebo fosforu - tedy všeho, co nezbytně potřebují k růstu. V laboratoři vše probíhá tak, že jednou za půl minuty systém ve stěně automaticky rozpráší na kořeny živný roztok.
Nejčastěji se takto pěstuje listová zelenina, protože má krátký životní cyklus. Dobré zkušenosti jsou i se zeleninou plodovou, jako jsou třeba rajčata, cukety, lilek nebo papriky. V aeroponické laboratoři na ČZU pěstují také ředkvičky, bazalku a hlávkový salát. U něj se dokonce vědcům podařilo za pomoci speciálního osvětlení, přisunu živin a kontroly teploty o polovinu zkrátit jeho vegetační cyklus. To tým vede k domnění, že bude možné na rudé planetě sklízet i desetkrát ročně.
Testování se uskutečňuje nejen v Česku
Férové je však uvést, že výše popsaný aeroponický způsob pěstování zeleniny testuje po celém světě ještě několik dalších vědeckých týmů.
Na Marsu bohužel chybí voda, mrzne tam, jeho povrch je bombardován zářením. Ideálním místem pro farmaření tak zcela určitě není. Navíc místní půda obsahuje toxické látky a v atmosféře je nedostatek dusíku. Je tedy jasné, že ideální bude se obejít bez půdy, vody i světla a schovat celý pěstební proces pod střechu.
Právě aeroponie může tedy být klíčovým způsobem. Úspěšně to již odzkoušeli vědci z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR). V rámci projektu Eden ISS dokonce vypěstovali 268 kilogramů čerstvé zeleniny na 12,5 čtverečních metrech. Podařilo se jim to za pouhých devět a půl měsíce.
V průběhu jednoho roku v Antarktidě jim skleník jasně dokázal, že v malém prostoru je možné zajistit dostatek jídla, které doplní stravu budoucí šestičlenné posádky asi třetinou čerstvě pěstované produkce.
Která raketa vynese do vesmíru skleník?
Vědci z německého výzkumného týmu také navrhli koncept vesmírného skleníku, který by brzy vynesla na Mars nebo Měsíc raketa Falcon 9. Byl by více než dvakrát větší než ten v Antarktidě, ale každému astronautovi by zajistil půl kilogramu čerstvé zeleniny denně.
Právě od vědců operujících na nejopuštěnějším kontinentu planety získal český tým semínka hlávkového salátu. Ty kultivovala americká NASA přímo na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.
Aeroponie je sice zatím technologicky i ekonomicky náročná, ale dala by se v budoucnu využít i v místech, která budou ohrožena nedostatkem vody, třeba na Blízkém východě. Psali jsme také: Globální oteplování může způsobit zmar lidské civilizace.
Smyslem tohoto popisovaného projektu je hlavně zdokonalit technologii aeroponie tak, že by se dala používat jak v kosmickém prostředí na planetě Mars, tak i tady na Zemi. Na naší planetě uplatnění bude třeba hledat a uvádět do praxe zejména kvůli změnám klimatu. Čtěte také: Zemědělství v posledních letech vyvolává obavy. Hledejme recept na řešení v minulosti, vyzývají odborníci.
