Ztracený dopis odhaluje, že Einstein předpověděl objev zvířecích super smyslů
Původní dotaz inženýra Glyna Davyse je zřejmě nadobro ztracený, ale soudě podle Einsteinovy odpovědi měla Davysova otázka něco společného s vnímáním zvířat a tím, co nám může říci o fyzickém světě.
Einstein se vyznal i v biologii
"Je myslitelné, že vyšetřování chování stěhovavých ptáků a poštovních holubů může jednoho dne vést k pochopení nějakého fyzického procesu, který dosud není znám,“ napsal Einstein ve své odpovědi.
O více než 70 let později víme, že Einsteinova předpověď byla správná. Důkazy nyní potvrzují, že ptáci mohou snímat magnetické pole Země pomocí speciálních fotoreceptorů v jejich očích, které jsou citlivé na jemné posuny v magnetickém poli planety. To jim umožňuje migrovat tisíce kilometrů, aniž by se ztratili.
Ostatní zvířata, jako jsou mořské želvy, žraloci, psi a včely, také vykazují zvláštní schopnost vnímat magnetická pole naší planety, i když ne nutně očima.
"Je úžasné, že to Einstein předpověděl desítky let předtím, než empirické důkazy odhalily, že několik zvířat skutečně vnímá magnetické pole a používá tyto informace k navigaci,“ píší vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, které byl vědcův dopis nedávno darován.
Jak to Einstein mohl vědět
Einstein měl už tehdy několik vodítek, které mu pomohly. V době, kdy byl dopis psán, se biologická a fyzikální věda začaly hodně prolínat. Byla objevena echolokace u netopýrů a rozvíjela se radarová technologie.
Samotný Davys byl výzkumníkem v této oblasti, což je pravděpodobně důvod, proč se zajímal o podivné zvířecí smysly. V Einsteinovi našel stejně smýšlející duši. Zdá se, že slavného fyzika také fascinovala biologická věda jako okno do neviditelných fyzických sil. Jeho dopis, který nebyl objeven až do Davysovy smrti v roce 2011, je krátký, ale potvrzuje, že Einstein byl také fascinován chováním včel.
Einstein připouští, že je dobře obeznámen s Karlem von Frischem, který nedávno zjistil, že včely se pohybují pomocí polarizačních vzorců světla. Je známo, že Einstein se zúčastnil jedné z von Frischových přednášek na Princetonské univerzitě šest měsíců před odesláním dopisu. Dokonce se osobně setkal s tímto vědcem.
Zatímco Davys se nejvíc zajímal o to, jak mohou nové biologické znalosti změnit budoucí technologie, Einstein tvrdil, že je zapotřebí více biologického výzkumu. "Nevidím možnost využít tyto výsledky při vyšetřování základů fyziky,“ odpověděl Davysovi. "Tak by tomu mohlo být pouze v případě, kdyby se prostřednictvím chování včel odhalil nový druh smyslového vnímání, respektive jejich podnětů.“
Od doby, co Einstein tento dopis napsal, jsme se dozvěděli už hodně o chování včel a o tom, jak tento zvědavý hmyz vnímá svět. A jak Einstein předpovídal, tyto znalosti nám již pomáhají vylepšovat technologie, jako jsou třeba fotoaparáty v našich mobilech.
Přes desetiletí výzkumu však stále zbývá spousta tajemství. Přesné mechanismy, kterými zvířata vnímají světlo nebo vnímají magnetické pole Země, jsou stále tajemstvím a navíc to nemusí být u každého druhu stejné. Například se zdá, že včely cítí magnetické pole v břiše, zatímco ptáci a psi to zřejmě dělají převážně prostřednictvím speciálních fotoreceptorů v jejich očích nazývaných kryptochromy.
Dokonce i lidské buňky vytvářejí kryptochromy a nedávný výzkum ukazuje, že tyto buňky dynamicky reagují na změny v magnetickém poli. A to je z hlediska vědy trochu ironické, protože to je právě to, co by vědci očekávali od jedinečné kvantové reakce. Aby fotoreceptor cítil magnetické pole, bylo by zapotřebí, aby se elektrony v buňce chovaly určitým způsobem a sám Einstein ve své době tuto myšlenku odmítl.
Je zřejmé, že Einstein neměl vždy pravdu, ale je pozoruhodné, že se vyznal i ve vědách, kterým se primárně nevěnoval. Dále čtěte: Žraloci jsou známí migracemi na velmi dlouhé vzdálenosti. Nový experiment odhalil zajímavou skutečnost.
