Astronomové objevili jednu z největších vesmírných struktur, jaké kdy byly nalezeny
Zeď jižního pólu, jak byla nazvána, byla až dosud pro astronomy neviditelná, protože její velké části leží půl miliardy světelných let daleko za jasnou galaxií Mléčné dráhy. Jižní pólová zeď soupeří ve velikosti se Sloanovou velkou zdí, šestou největší kosmickou strukturou, která byla dosud objevena.
Tyto vesmírné vzdálenosti si nedovedeme ani představit
Jen pro představu, jeden světelný rok je zhruba 9 bilionů kilometrů, takže tato největší vesmírná struktura je skutečně ohromná a leží ve vzdálenosti, kterou nejspíš lidstvo nikdy nepřekoná.
Astronomové si všimli už dávno, že galaxie nejsou rozptýleny náhodně, ale spíše se shlukují dohromady v něco, co se nazývá kosmickou pavučinou. To jsou obrovské prameny vodíkových plynů, ve kterých jsou galaxie navlečeny jako perly na náhrdelník, který obklopují obrovské a do značné míry prázdné dutiny.
Mapování těchto mezigalaktických vláken patří do oblasti kosmografie, což je kartografie vesmíru, jak vysvětlil výzkumný pracovník Daniel Pomarede, kosmograf na pařížské Saclay University ve Francii.
Předchozí kosmografické práce zmapovaly rozsah dalších galaktických sestav, jako je například Velká zeď Hercules-Corona Borealis, která překlenuje 10 miliard světelných let nebo pro představu více než desetinu velikosti viditelného vesmíru.
V roce 2014 odhalil Pomarede a jeho kolegové tzv. nadkupu galaxií pojmenovanou Laniakea, ve které sídlí naše vlastní Mléčná dráha. Lanaikea je široká 520 milionů světelných let a obsahuje zhruba 100 milionů miliard sluncí.
Díky novému objevu vznikla nová vesmírná mapa
Pro svou novou mapu použil tým astronomů nově vytvořené průzkumy oblohy, aby nahlédli do oblasti zvané Zóna galaktického zatemnění. Toto je oblast v jižní části oblohy, ve které jasné světlo Mléčné dráhy blokuje hodně toho, co je za a kolem ní.
Výsledná mapa ukazuje ohromující oblast materiálu více či méně vystředěnou na nejjižnějším bodě oblohy, zasahující na jedné straně severně ve směru souhvězdí Velryby a na protější straně zase ve směru souhvězdí Rajky.
Astronomové sice tedy zmapovali vše, co jsou schopní nyní ve vesmíru vypozorovat, ve skutečnosti ale vůbec netuší, co všechno ještě neviděli.
Samotný tým astronomů, který na objevu nové zdi pracoval, uznává, že dost možná ještě nepopsali ani celou rozsáhlou jižní stěnu Zdi jižního pólu. „Nebudeme si jisti jejím plným rozsahem ani tím, zda jde o obvyklý nebo neobvyklý jev, dokud nezmapujeme vesmír ve výrazně větším měřítku,“ řekli astronomové. Dále čtěte: Obrovská hvězda zmizela beze stopy. Nikdo neví jak ani kam.
