Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Pro lidstvo však rozpad této desky nepředstavuje žádné akutní nebezpečí. Než se deska skutečně rozpadne, je možné, že už na Zemi ani žádný život nebude. Deska se totiž rozpadá rychlostí 1,7 milimetru za rok. Jinými slovy bude trvat 1 milion let, než rozpadlé kusy budou mezi sebou mít vzdálenost 1,7 km.

Rozpad desky způsobuje zemětřesení

Přestože je rozpad tektonické desky pod Indickým oceánem z našeho pohledu pomalý, určité negativní dopady má už nyní. Vědci by na tento proces ani nepřišli, nebýt dvou silných zemětřesení, které měly epicentrum někde hluboko v oceánu.

11. dubna 2012 došlo pod Indickým oceánem poblíž Indonésie k zemětřesením o síle 8,6 a 8,2 Richterovy stupnice. Tato zemětřesení a další geologické stopy naznačují, že k nějaké deformaci došlo hluboko pod zemí, v oblasti známé jako povodí Wharton.

Tato deformace ale nebyla zcela neočekávaná. Deska je totiž taková velká skládačka. Ve skutečnosti existují tři desky, které jsou víceméně svázané a pohybují se společně ve stejném směru.

Desky se posouvají proti sobě

Vědci z výzkumných lodí před několika lety provedli sérii měření, která následně analyzovali. Výsledkem bylo zjištění, že předešlá dvě zemětřesení se stala z toho důvodu, že se dva bloky Země horizontálně posouvaly proti sobě. Abyste si to mohli představit, dejte pěsti k sobě, a jednou pohněte dopředu a druhou zase dozadu.

Vědci rovněž zjistili, že k větším poruchám dochází v jižní části desky. Pasivní trhliny se vytvořily, když se uprostřed oceánu objevila nová oceánská kůra (hranice mezi deskami, odkud vychází magma) a praskla kvůli zakřivení Země.

A právě tam, kde dochází k jednotlivým pasivním trhlinám, dojde jednoho dne ke konečnému prasknutí celé desky.

Vědce to ale rozhodně nevyvádí z míry. Tvrdí, že desky se na Zemi neustále tvoří a bortí. Vědci ale díky jejich pozorováním mohou lépe porozumět tomu, jak se desky, které tvoří nejvzdálenější pevnou vrstvu Země, formovaly a vyvíjely. Dále čtěte: Severní magnetický pól opustil Kanadu a zamířil na Sibiř.