Nová vědecká teorie: Život na Zemi vznikl jinak, než se doposud předpokládalo

Malá teplá jezera vyvěrající z povrchu Země byla možná místem, kde vznikl první život
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Vesmír 
08. října 2017 13:38 / Internet
  0   0
Jediná uznávaná teorie vzniku života na naší planetě byla dlouhou dobu taková, že vznikl v oceánech. Nová studie však naznačuje, že tomu mohlo být trochu jinak. Vědci totiž nyní pracují s verzí, že život vznikl v malých jezírkách, do kterých základní stavební kámen přinesla vesmírná tělesa.

Nová vědecká studie podpořila teorii, že chemické počátky pozemského života byly dílem meteoritů, jenž na Zemi doručily základní stavební prvky, které umožnily jeho vznik. Vesmírná tělesa pravděpodobně dopadla poblíž malých teplých jezírek, která vznikala po ustupujícím oceánu před více než čtyřmi miliardami let.

Tyto chemické prvky se podle vědců dostaly na správná místa ve správný čas, což umožnilo jejich sloučení do ribonukleových kyselin nebo RNA, což je uhlíková kopie dnešního DNA, uvedl Ben Pearce, astrobiolog kanadské university McMaster. RNA se přitom může reprodukovat i vyvíjet a dnes je obsažena v genetickém kódu DNA.

Původní teorie považuje za místo vzniku prvních organismů podmořské komíny, které vypouštěly horké plyny a minerály z nitra Země. Druhá teorie, kterou podporoval známý teoretik Darwin, považuje za pravé místo vzniku pozemská teplá jezírka, do kterých přinesly chemické prvky meteority z vesmíru. Pearce s jeho kolegy se nyní přiklánějí spíše k druhé teorii, protože oceány byly v té době příliš drsné místo pro vznik života.

RNA tak byla svého času první a také dominantní formou života na Zemi. Je tvořena skupinou molekul známých jako nukloeobázy, které se vytvořily pomocí reaktivního typu dusíku. Ten se však nemohl sám vytvořit na zcela pusté planetě, kterou Země v té době byla.

Sloučeniny dusíku, jako je čpavek a kyanovodík, se shromažďovaly na částicích prachu a horninách, které se vyskytují kolem Slunce. Následně tyto kusy hornin v podobě meteoritů zasahovaly povrchy planet, kde za vhodných podmínek mohly sloučeniny dusíku reagovat s tamním prostředím a produkovat nukleobázy. Stejné meteority pravděpodobně dopadly i na Zemi, kde přistály v jezírkách a chemické sloučeniny, které s sebou přinesly, reagovaly s jinými chemikáliemi ve vodním prostředí a produkovaly RNA.

Předchozí studie již tuto teorii zmiňovaly, ale Pearcův tým nyní použil počítačové modely, aby zjistil, jak moc je tato teorie pravděpodobná. Nukleotidy totiž musely přežít v prostředí bombardovaném ultrafialovým světlem, protože na Zemi v té době nebyla žádná ochranná ozónová vrstva.

Nukleotidy, které se pohybují na prachových částicích by za normálních okolností v novém prostředí nepřežily, ale po zadání všech aspektů vědy do simulace, včetně biologie, geofyziky a astrofyziky, vědci vypočítali, že zásahy meteoritů byly v té době natolik časté, že byly dostačujícím prostředkem pro vznik RNA, a tedy i prvních forem života na naší planetě.

Robert Bureš | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Plačte. Legendární Subaru WRX STI končí. Poslední auta pro český trh objednáte v lednu

Dům a zahrada

Kočky často trpí záněty močových cest. Nemoci lze předcházet

Bydlení

Světlo musí ladit s interiérem. Neméně důležité jsou ale i jiné věci