Budou malé nano-sondy, poháněné solárním větrem, již brzy dobývat vesmír? Cílem jsou vzdálené asteroidy

 Vesmír 
25. září 2017 09:40 / Petr Hájek
  0
📷
4 fotografie v galerii
Na asteroidech se dá najít nespočet cenných vzorků Pixabay
I když to celé zní jako z nějaké sci-fi povídky, není to dnes nijak nesplnitelná záležitost. Plán je takový, že flotila malých nano-sond může navštívit během tří let více jak 300 asteroidů.

Koncept nazvaný „The Asteroid Touring Nanosat Fleet“ bude mít na 50 nano-sond poháněných inovativním typem motoru (Electric Solar Wind Sails či zkráceně: E-Sails). K tomu budou navíc vybaveny kamerami a zařízeními pro spektroskopický průzkum konkrétních asteroidů po cestě. Každá nano-sonda navštíví šest až sedm asteroidů před tím, nežli se vydá zpět domů k Zemi.

Tuto studii poprvé vymyslel Finský meteorologický institut a nutno podotknout, že by "The Asteroid Touring Nanosat Fleet" byl revoluční koncept v celé řadě věcí. Tak třeba, nano-sondy mají být poháněny výhradně solárním větrem ve stejné filozofii jako jsou lodě v moři u nás na Zemi poháněny větrem. Studie již byla prezentována širší veřejnosti Dr. Pekka Janhunenem před komisí Evropského planetárního a vědeckého kongresu (EPSC) v Rize letos 19. září.

Proč jsou asteroidy tak vítaným cílem vědců? Jelikož jde o velmi diverzifikované pole – prakticky na jednom místě se dá najít nespočet cenných vzorků. A jediný způsob jak podobné asteroidy zkoumat je ten, že to provedeme na místě a díky malé nano-sondě, aby to bylo ekonomicky únosné. Má to i svoje výhody – když vám selže sonda jediná někde na Jupiteru, je to problém a to velký, když jedna z hejna, je to spíše obtíž, ale nikoliv tragédie.

Během mise mají nano-sondy proletět okolo asteroidů ve vzdálenosti 1000 km a každá ponese 4 cm teleskop s rozlišením aspoň 100 metrů. Dále infračervený spektrometr, díky kterému půjde určit složení.

A to nebude pochopitelně jediná věc, co půjde zjistit: též se dozvíme jejich přesné směřování, tvar i váhu, zda mají na povrchu krátery či prach, zda mají měsíce, zda je tam voda atd.

Mimochodem, E-sails využívající solárního větru (nabité částice ze Slunce) bude zachytávat a generovat tlak: ale nebude toho mnoho. Pouhá 5 kg sonda s 20 km plachtou ve vesmíru udá zrychlení 1 mm za sekundu pro danou vzdálenost Země a Slunce. Když ale přidáme počáteční „výkop“ ve startu, půjde o dost k tomu, aby hejno nano-sond cestovalo a dostalo se až k Zemi za cca 3,2 roku. Cena celé akce má dosáhnout 60 milionů EUR včetně startu. A to není vůbec špatná matematika – běžná mise by šla dnes do miliard.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Valentýn ve velkém stylu?! V odstínech růžové jej slavila A.n.d.u.l.a, Sharlota a Angie Mangombe

Styl

Jak nosit pánské kotníkové boty?

Tech

České zbrojovky jedou naplno, nyní získaly technologii systému automatického granátometu MK 47