Překvapivé důkazy o tom, kdo jako první obeplul svět

Jak kdysi opice obydlely celý svět?
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
10. dubna 2018 11:49 / Shutterstock
  0   0
Všichni to známe ze školy. Důkaz o kulatosti Země přinesla výprava, Fernão de Magalhãese, která ve službách španělského krále Karla V. obeplula poprvé celou zeměkouli. Vědci nyní přišli s tvrzením, že první dobyvatelky byly vlastně opice.

Zní to neuvěřitelně, ale pravděpodobně jako první "námořníci" přepluly oceány. Zhruba před 200 miliony let se roztrhl superkontinent Pangea a postupně vznikly světadíly, jak je známe dnes. A před 45 miliony let se v Číně objevili první primáti rodu Eosimias sinensis. Nejstarší známý předek všech současných opic, lidoopů i člověka ovšem vážil ani ne 150 gramů.

Mezi jeho potomky patřil o pět milionů let později i rod Talahpithecus parvus. A ten se zčistajasna před 38-39 miliony let objevil v africké Libyi. Byl přímým předkem opiček rodu Perupithecus, a ty už o 2-3 miliony let později pro změnu pobíhaly v amazonském pralese v Jižní Americe. A před 21 miliony lety se pak primáti usadili v Severní Americe. Tedy dávno před tím, než ji s Jižní Amerikou spojila Panamská šíje.

Jak tahle cestovatelská záhada na lince Čína - Afrika - Jižní Amerika - Severní Amerika proběhla, když všechna čtyři místa odděloval oceán? Jak mohly opičky, dorůstající velikosti od 5 do 10 cm, překonat tak obrovské vzdálenosti? Odpověď je jednoduchá. Prostě ty oceány přepluly.

Vědci si to představují takto. V pralese na břehu moře žije hejno primátů. Zničehonic dojde k zemětřesení, tsunami či jiné události, po níž se kus pralesa odtrhne od pevniny a tenhle ostrůvek začne moře odnášet pryč. Protože jsou primáti drobní a moc toho k životu nepotřebují, dokážou se uživit z toho kusu pralesa, na němž plují, a až
jednoho dne dorazí k další souši, seskočí ze svého plovoucího ostrova a začnou osidlovat další světadíl. O klonování opic jsme psali před časem.

To vše se mohlo v průběhu milionů let stát tisíckrát nebo stotisíckrát. Námořní odborníci dokonce spočítali, jak dlouho by taková plavba třeba z Afriky do Jižní Ameriky trvala. Ostrov by za slušných podmínek dokázal přeplout Atlantik za pouhých 15 dní. A to by s pomocí občasného deště všežraví primáti rozhodně dokázali přežít. Že to tak opravdu mohlo být, dokazuje i zpráva z července 1892, popisující kus pevniny o rozloze 840 m2, na němž rostly devítimetrové stromy, kterou Golfský proud odnesl až téměř 2 000 km do Atlantického oceánu, kde se pak plovoucí ostrůvek potopil v silné bouři. 

Jitka Jahodová | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

NASA plánuje stavbu unikátního přístroje. Může zachránit život kosmonautům

Dům a zahrada

Nenechávejte výběr stanu na poslední chvíli. Poradíme vám, na co se zaměřit

Bydlení

Boj s mechem v trávě a na stavbách nemusí být nekonečný. Poradíme, jak s ním zatočit