Sputnik 1: Fakta o první kosmické sondě lidstva

Sputnik 1 měla velikost jako fotbalový míč
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Vesmír 
09. října 2017 14:13 / Internet
  0   1
První pozemská družice sovětské výroby se vznesla k nebi dne 4. října 1957. Tato družice odstartovala kosmický věk a také studenou válku s nekonečným vesmírným závodem mezi USA a bývalým SSSR, který vrcholil v červenci 1969, kdy Američané přistáli na Měsíci.

Sputnik 1 byl bezpochyby průkopníkem kosmických technologií a zde je několik zajímavých faktů, které je dobré si o dnes již poněkud legrační sondě a její krátké misi připomenout.

První pozemská sonda, která se dostala do vesmíru, měla tvar koule a vážila 83 kilogramů. Její průměr byl pouhých 58 centimetrů a svou velikostí připomínala větší fotbalový míč. Sonda byla vybavena dvojící dlouhých antén o délce 3,9 metrů.

Ve srovnání s dnešními kosmickými loděmi, jako je Cassini byl Sputnik 1 až směšně malý. Na svou dobu však představoval něco nevídaného. Vynést těleso takové váhy do vesmíru, byl totiž do té doby nadlidský úkon. Američané se o tři měsíce později pokoušeli o totéž, ale jejich pokus selhal.

SSSR se v té době původně zabývalo vývojem mnohem větší družice, která měla vážit až 1400 kilogramů a měla mít na palubě mnoho vědeckých nástrojů. Vývoj velké družice s označením Objekt D však postupoval velmi pomalu a Sověti ze strachu z toho, že by je USA mohlo v kosmickém závodě předběhnout, vyslali do vesmíru jednodušší verzi Sputnik 1.

Start provázely problémy

Sputnik1 byl velice blízko katastrofy, protože ho potkaly při odpalu stejné potíže, díky kterým havaroval americký satelit TV3, který startoval o několik měsíců později.

Sonda byla vynesena pomocí rakety R–7, jenž se skládala ze čtyř prvostupňových bloků B, V, G a D, které byly spojeny s jádrem druhého stupně. Během startu dosáhl hlavní motor bloku G správného tahu později, než jaký byl předpoklad. V důsledku této situace se raketa odchýlila ze své dráhy a zbýval jen zlomek vteřiny od havárie.

Naštěstí motor poměrně rychle dosáhl správného výkonu a raketa se vrátila na správnou trajektorii asi 18-20 sekund po startu. Sputnik 1 se nakonec dostal na oběžnou dráhu a obíhal Zemi každých 96 minut.

Krátká ale revoluční mise

Sputnik 1 byl poháněn třemi stříbro-zinkovými bateriemi, které byly navrženy tak, aby fungovaly po dobu dvou týdnů. Baterie překročily očekávání, protože satelit pokračoval ve vysílání svého rádiového signálu ještě 22 dní po startu.

Kosmická loď pokračovala v obíhání Země ještě několik měsíců, její dráha se zhroutila a dne 4. ledna 1958 shořela v atmosféře. V poměru k dnešním misím je délka pobytu Sputnik 1 ve vesmíru velice krátká, ale ve své době to byl obrovský úspěch.

Sputnik 1 také nepřímo zapříčinil vznik americké kosmické agentury NASA, která je dnes jedním z největších dobyvatelů vesmíru.

Robert Bureš | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Sovětský svaz chtěl zničit USA velmi důmyslným jaderným strojem

Dům a zahrada

Hledáte čtyřnohého parťáka na běhání? Zvolte vhodné plemeno

Bydlení

Vybíráme hrnce do kuchyně: Je lepší litina, nerez nebo sklo?