Vědci jsou na stopě univerzální zbrani proti virům. Jak by se dala použít?

Boj proti virům nadále zůstává jednou z hlavních výzev současné medicíny
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
17. května 2018 14:34 / Shutterstock
  3   0
Objevením penicilinu sirem Alexandrem Flemingem v roce 1928 získalo lidstvo účinnou zbraň proti bakteriálním onemocněním. Na rozdíl od antibiotik však obecně účinné antivirotikum neexistuje, a tak viry představují pro člověka neustálé nebezpečí.

S některými viry si naše tělo dokáže poradit díky imunitní výzbroji, ale s mnoha dalšími si neví rady. A tak boj proti virům nadále zůstává jednou z hlavních výzev současné medicíny. Je totiž až neuvěřitelné jak jsou tyto nebuněčné organismy přizpůsobivé, ačkoli jsou neschopné vlastní reprodukce mimo napadené buňky. A díky této přizpůsobivosti poměrně snadno unikají pokusům vědců o jejich likvidaci a stále novými mutacemi obcházejí bariéry vyvinutých vakcín. 

Až neuvěřitelně tedy může znít zpráva, že se podařilo objevit novou makro-molekulu, která viru dokáže nejen zabránit v množení a napadání zdravých buněk, ale podstatně omezí i jeho schopnost nadále se přizpůsobovat protilátkám. Objev se podařil výzkumníkům ze společnosti IBM Research a singapurského Institutu bioinženýrství. 

Pokud se objev potvrdí, způsobil by opravdovou revoluci v boji proti virům. O roku 1892, kdy byl objeven virus tabákové mozaiky, už totiž výzkumníci identifikovali přibližně 5 000 druhů virů. Odborníci však předpokládají, že ukryto v přírodě může na své objevení klidně čekat dalších 100 000 dosud neznámých virů. A ty představují, zatím skryté, nebezpečí budoucích celosvětových pandemií. O jedné z nejobávanějších chorob současnosti se dočtete v tomto našem článku.

Nová molekula pracuje podle výzkumníků na základě tří mechanismů. První využívá elektrostatické vazby, pomocí nichž na sebe naváže molekuly viru a zabrání jim v nakažení zdravých buněk. Druhý mechanismus snižuje úroveň kyselosti viru, čímž mu znesnadňuje množení. Třetím je monosacharid zvaný manóza, který se váže ke zdravým buňkám imunitního systému, čímž je přitahuje do blízkosti viru a umožňuje tělu zefektivnit vlastní obrannou linii.

V laboratorních podmínkách se tato molekula zatím ukázala jako efektivní proti viru eboly, horečky dengue a herpesu, který je zodpovědný za infekce kůže. Ze strany patogenu nebyla také pozorována žádná odolnost, což je důležité, protože molekula byla navržena právě tak, aby narušovala procesy množení viru nezávisle na jeho jednotlivých mutacích.

Vědci z IBM slibují nasazení makromolekuly do praxe v co nejkratším časovém horizontu. Podle jejich odhadů by někdy v roce 2021 mohly být na trh uvedeny antivirové ubrousky či spreje k zabránění šíření nebezpečných virů.  

Karel Kovka | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Toto podivné opásované vozidlo z Čečenska je určeno pro arktické bojové operace

Dům a zahrada

Proč si domů pořídit boxera? Tady je pár dobrých důvodů

Bydlení

Úložných prostor není nikdy dost. Lze využít i místa, která by vás možná ani nenapadla

خرید vpn خرید فیلتر شکن خرید vpn خرید فیلتر شکن خرید vpn خرید vpn خرید فیلتر شکن